Jak už jsem zde kdysi psala, k módě čaker, k posedlosti nalézání sebe sama a vůbec k neuvěřitelné koncentraci pseudovědem a podvodníků v oblasti obchodu s duchovním růstem se stavím se značným despektem; dokonce od té doby, co je to tak moderní, již nečaruji. Ale když mi kamarád popřál pěkný osmičkový rok, vzala jsem alespoň numerologii na milost a vygooglila jsem si, copak že nás to čeká za rok.
Je to rok zhodnocování. Sbírání plodů. Jakási výjimka z pravidla, že spravedlnost neexistuje. Pohlazení zdáním, že boží mlýny třeba přecejen někde existují, i když úřadují velmi zřídkakdy.
Příklad číslo jedna:
Uděláte si na artritická kolena vysokou školu, po večerech studujete, zatímco slyšíte, jak se Vaši sousedé vesele baví na terase, popíjejí, smějí se a logaritmy a limitami ani obchodním zákoníkem si rozhodně život komplikovat nehodlají. Vaše děti nemají pár let vánoční cukroví a pár víkendů za semestr maminku, no a co. Pak se stejně několik let potácíte na trhu práce více neuspokojivě nežli uspokojivě, když tu pojednou přijde osmičkový rok a vy dostanete právě díky vzdělání dobrou práci.
Příklad číslo dvě je mnohem zábavnější:
Na malém městečku již roky šéfuje nejmenované organizaci hajzlík bez morálky, bez vzdělání, bez náležité praxe, bez povědomí o provozu dané organizace, bez jakékoli sebereflexe či pocitu, že by u koryta neměl tolik chrochtat, v posledních letech již i bez střízlivého stavu. Zneužívání mu prochází několik let, k zaměstnancům i klientům se chová arogantně a neomaleně a v případě veselé opice pro změnu žoviálně, krade jídlo, aby šetřil rodinný rozpočet, v účetnictví organizace se skryjí i náklady za fotografie z rodinné dovolené atd...., prostě nemaje inteligenci, nezná míru; a ejhle – počátek osmičkového roku tuto neuvěřitelnou nehoráznost napraví. Jistěže ne bez lidského nasazení pohoršených, ale i tak připouštím, že některé časy jsou lepší nežli časy jiné a osmičku mám ráda.
Cítím z toho uspokojení.
