Na Rock For People aneb: Greenpeasáci a o čem jsme mluvili

Hudební festivaly jsou rock co rok velmi podobné – vzduch je provoněný hořícím senem (nebo to seno nebylo?), mládí se baví, pije, skáče a tleská. A VŽDY se objeví rastamani prodávající placky s Bobem Marleym, sběrači kelímků od piva a organizace snažící se využít gigantickou masu lidí k získání dalších zákazníků, členů, spolupracovníků, bojovníků… Greenpeace samozřejmě chybět nesmějí. Je něco víc cool než zdravá příroda nebo republika bez radaru? Tak jsem se šel zeptat.

Nemohl jsem totiž odolat stánku s letáky. Třeba dostanu tričko, pomyslel jsem si. K nápisu „Ne radaru“ bych napsal ještě jedno ne. Můj postoj tedy znáte. 

„Můžu se zeptat, proč nechceš radar?“, vyslovil jsem s úsměvem po pozdravu. 
„No, hm, ty rakety totiž neexistují, tak na co ho potřebujeme?“ 
Aha, pomyslel jsem si, reakce přišla okamžitě: „A co ti říká rok 1935“. Ticho. „Hele, já v tom totiž vidím paralelu“, vysvětlil jsem, „začali jsme stavět opevnění až když nám nebezpečí bušilo na dveře. Nebylo by lepší poučit se z historie a pro jistotu se připravit?“
„No, ale to začne závody ve zbrojení“
„Myslíš, jako že bude na světě ještě víc jaderných zbraní? Že místo toho, že dokážeme planetu zničit sedmnáctkrát, nás ohrozí to, že ji budem moci zničit třicetkrát?“
„Nám ale spíš vadí, že to neměl nikdo ve volebním programu. Že Česká vláda poprosila USA, aby požadavek na radar zveřejnila až po volbách.“
„Aha, takže vy jste pro referendum.“
„Já osobně ne. Podle mě nemáme přístup ke všem informacím, které k tomu potřebujeme, protože jde o bezpečnost státu.“
„Ale jak bys teda chtěla fundovaně volit?“

Greenpeace a Strana zelených (nezaměňuji je) mě krutě točí. Jednak nevědí co chtějí, ale především: Říkají, co se dělat nemá, ale řešení situace nenavrhují. Zvláště z událostí posledních dní se mi zvedá tlak – hrozí energetický nedostatek a místo toho, abychom už dávno stavěli dalších minimálně pět jaderných reaktorů, řešíme, jestli se rozpadne koalice proto, že Pačes&Co. konečně veděcky podpořili realitu, která z logiky vyplývá už léta: Dokud není aplikovatelná termojaderná fúze, je jádro nejčistší zdroj. Ale Bursík se iracionálně brání dál, seč mu síly stačí. Věřím, že jaderný odpad je možno uložit dostatečně bezpečně pod zem, není tedy co řešit. Ale ne. Zvykem Čechů je hlavně tolerovat každý názor a nedělat nic, abychom nezranili něčí ekologické pocity. A jak už to tak bývá, situaci budeme řešit, až budeme stát pokolena ve … a budeme si svítit svíčkami.


Autor: Filip Svoboda | pondělí 7.7.2008 8:00 | karma článku: 19,19 | přečteno: 1128x