51) Obchůzka po indiánské vesničce Rio Manso

Jak plyne z posledních řádků předchozího příspěvku, v neděli jsme měli v plánu seznamovací pochůzku po Rio Mansu. V této indiánské osadě žije dle odhadů místních na 2000 původních obyvatel etnické skupiny Chinanteco. Překvapivě pouze úzká skupina starších vládne jazykem svých předků.

Baracek ...filippo

Protéká tu nádherně čistá řeka. Koupou se v ní jak lidé, tak koně a dobytek, pere se v ní prádlo a včera jsem dokonce viděl, kterak v ní místní „boháč“ myl svůj automobil (častěji zde však potkáte někoho na koni než-li v autě).

Ačkoliv nyní zakoušíme období sucha, většina cest je sjízdných jen velmi obtížně. Jde pouze o hlavní ulice. Ostatní jsou spíše pěšinami, občas i těžko schůdnými. Obzvlášť v noci, kdy se vracím po vyučování do indiánského internátu, centra Don Bosco Cecachi.

V osadě je pár obchůdků, nálevniček, školka a školy prvního a druhého stupně. Nechybí fotbalové hřiště (nevalné úrovně) a kostel. Obzvláště druhé místo je jakýmsi středobodem vesnice. Už jsem se zmínil, že právě řád Don Bosco pořádá pro občany Rio Manso kulturní, společenské a sportovní akce. Upřímně podotýkám, že se v mých ateistických očích jedná o velmi záslužnou činnost.

V neděli jsem tedy ve smluvený čas dorazil na schůzku se studenty. Na obchůzku po vesnici. V době mého příchodu se v areálu kostela nacházela jen úžasná Josefa a její ne méně sympatická pomocnice Juliana. Přítomna byla ještě další dobrá duše pomáhající v kostele – kulhající Samuel.

http://my.opera.com/Filippo-CommUNITYinspiration/albums/showpic.dml?album=693472&picture=9406660  

Odkaz na stránku a práci Josefy 

http://my.opera.com/Filippo-CommUNITYinspiration/albums/showpic.dml?album=693472&picture=9406649 

Odkaz na stránku Juliany 

http://my.opera.com/Filippo-CommUNITYinspiration/albums/showpic.dml?album=693472&picture=9406652 

Odkaz na stránku Samuela

Josefa se Samem mi smutně sdělili, že bohužel na obchůzku nemohou, poněvadž musí začít připravovat jídlo. Večer bude volejbalový turnaj a oni ho tam budou prodávat. Chtějí si tak vydělat na aparaturu, jež kostel stála – zde dost těžko představitelných - 12000 pesos (cca 18tis Kč).  Juliana se divila, že se měla konat nějaká obchůzka, že jí o tom nikdo nic neřekl. Dorazila ještě Miquelina, která když viděla, že jsme teda s překvapenou Julianou 3, tak navrhla, že bude lepší nechat to na příští týden. Nikdo další se neobjevil.

Já už se jen usmíval. A tentokrát již upřímně, bez ironie. Už mne nemohou rozházet, na podobná překvapení jsem již připraven. Adaptoval jsem se. Už nečekám, že se něco dohodnutého uskuteční. Počítám s druhou variantou a pokud to někdy vyjde, mám o příjemné překvapení postaráno. Takhle to tu prostě chodí.

Nakonec jsme tedy vyrazili jen s Julianou. Je to moc příjemná, pohledná šestnáctiletá slečna, jejíž rodiče odjeli před pár lety do amerického Houstonu. Zůstala zde se sestrou, tetou a babičkou. A líbí se jí tu. Do Ameriky by prý nikdy nechtěla. Ani kvůli rodičům. Tady má domov. Moc hezky se to poslouchalo.

Během dvou hodin jsme prošli asi půlku vesnice. Opravdu se zhrozila, když jsem se jí „přiznal“, že piji pivo a že bych rád viděl místní lokál. Vytřeštila oči a s překvapeným úsměvem se naoko přísně zeptala: „Filippo, vy pijete pivo ???“. Jakoby to s obdivovaným panem učitelem vůbec nemohlo jít dohromady. Tady asi opravdu holdují tekutému chlebu jen největší opilci. A tak já tedy nebudu! Ono stejně zas tak za moc nestojí ...

Ke konci procházky jsme se stavili ještě u Josefy. Když jí Juliana spěšně vyklopila hříšnou novinku: „Pan učitel pije ...“, dostal jsem půllitrovku piva a neomezený časový prostor v houpací síti. Kdyby banány na zahrádce byly již zralé, jistě bych si byl mohl utrhnout celý trs. Chechtajíc jsme se shodli, že je to konečně „servico completo“ (kompletní servis), a tak že to má koneckonců být. Dobrovolníci se jen pohrnou.

Dorazili jsme zpět ke kostelu. Tam již poklízela rozesmátá „tetka“ Anjela, která – ač hlavní iniciátor výletu – úplně zapomněla přijít. Příští týden to prý ale určitě vyjde. Všichni pojedeme na výlet do nedaleké vesničky, jediného turistického místa široko daleko. V nějaké oboře tam mají krokodýla. Tak jsem zvědav.

Sam se mne poté nenápadně zeptal, umím-li plavat. Raději se ještě ujistil „a dobře?“. Odpověď „jenom tak, abych se neutopil“ ho ale uspokojila. Tajemným hlasem mi sdělil, že jestli chci, vezme mne na výlet do jeskyní, kouknout se na „cocodrilos“.  

http://www.youtube.com/watch?v=Avtkc1biVLo&feature=channel_page 

Samuel s harpunou – VIDEO rybolovu po indiánsku

Coby klaustrofobik mám z jeskyní strach sám o sobě, plazy nemusím zrovna tak. Samuel mne však ujistil, že je to bezpečné. Že „cocodrilos“ nic nedělají, že se lidí bojí. A navíc, že jsou jenom malí. Od jednoho a půl metru do dvou, víc prý nemají. Když jsem si představil, jak se v jeskyni snažím uplavat dvoumetrovému aligátorovi, naskočila mi husí kůže.

Sam mne však ujistil, že se jedná jen o jakési leguány, kteří opravdu nic nedělají. A české maso prý navíc neradi. Jsme bílí a nedopečení.

-------------------------------------------------------------------------------------

 NOVINKA: CI vydalo první publikaci: Bezpečnostní manuál pro oblast LATINSKÉ AMERIKY

http://www.communityinspiration.com/prirucka.htm 

NOVINKY A FOTKY přímo z Mexika (galerie: studenti, čeští podporovatelé, příroda a okolí):  

http://my.opera.com/Filippo-CommUNITYinspiration

 Všeobecné informace o projektu:

www.communityinspiration.com

 VIDEA (nejen) z výuky

http://www.youtube.com/user/FILIPPOsenaCI

Starší články (chronologický vývoj projektu) lze nalézt na pravé straně pod kontaktem v „seznam rubrik“ ...

HLEDÁME:  

- DOBROVOLNÍKY

- ČLENY VYSÍLAJÍCÍCH KOMUNIT

- SPONZORY a PARTNERY PROJEKTU

- příznivce a zájemce o spolupráci 

INFO: http://www.communityinspiration.com/podporte.htm