Potrava

Zapustil na tom neznámém místě kořen a jeho duše stekla na podlahu kavárny Futuro...lidé se nesnažili ho pochopit, spíš si ho nevšímali, v cizosti věcí našel svůj domov, odboural strach, který mu visel na zřítelnicích jako kovové kladivo podvědomého, bylo to tím rozhovorem ze včerejší noci, při kterém uvolnil a ulovil z očí do očí,  to co tlačilo hlavou ke zdi , světla se najednou k němu táhla, i když jeho nohy visely ve vzduchu, bylo mu jasné, že co má přijít, to přijde, protože asociace se řinuly ze všech otvorů vratké, ale na pevných základech postavené, budovy jeho Já. "Já chci" přestalo existovat, bylo jen "Já jsem"....    

...staň se čím  chceš

chtít je jen nemít

rozviň se

rozlij se

zvedni prudce svou hlavu

z ostrého obrazu prázdna,

který je mezi slovy

mezi skoky

jako potrava

pro ptáky zachycené v letu

tohle není čas pro zen

zen je vše...