Prohibice z mého pohledu

Najednou nechci být vážný, najednou nechci být dospělý, najednou se nepokouším být vtipný, najednou jsem z něčeho pořádně zmatený, a přesto jsem ledově chladný. Nemusím asi připomínat, co se stalo, co se děje, co to znamená. Nebo spíše neznamená? Zřejmě se na celou věc budu dívat z pohledu člověka z východu, který v přítomnosti trnkové pálenky vyrůstal a bude žít i nadále. To uklidňuje mé vnitřní já, že se pro mě nic nemění. Mám přece 17 let a alkohol konzumovat přece nemůžu :-). 19 lidí je velké číslo. O to víc mě udivuje výskyt více než 3 lokací, vzdálených od sebe více než 100 km. Od začátku mi tu něco nehraje…

Metylalkohol se vyskytl z ničeho nic. Na místě, kde je poměrně známá konzumace jakéhokoliv líhu v poměrně chudé vrstvě. To nasvědčuje teorii, že se „prostě něco pokazilo“ při výrobě. Zahraji si trošku na konspirátora a řeknu, že podle mě zkrátka něčeho chce docílit, pravděpodobně se mu daří a smrtící látku nastražil. 

Celá tahle kauza je pro mě zveličená a nechápu souvislosti. Pokud by se „něco pokazilo“ u jednoho „fejkaře“, nemohl by si dovolit jednu várku roztrousit po celé Moravě a Slezsku. Pokud je to skutečně „fejkař“, nemohl by si dovolit, že se na něj přijde a snažil by se tyhle várky stáhnout. Nedokážu si zkrátka připustit, že chyba jednoho člověka nebo skupiny má na svědomí smrt téměř 20 lidí.

Tím se dostávám k druhé stránce věci. Nějak jsem se zastavil u čísel. O metylalkoholu se vědělo v poměrně rychlém sledu, když byli nakaženi první lidi a bohužel také první mrtví. Brzo se také vědělo, že původ je v pančovaném alkoholu, který se dá i bez indicií, které byly uveřejněny, rozpoznat lehce. Alespoň relativní kvalita. Po vystavených varováních umírali a oslepli další lidé. Je mi toho na jednu stranu neskutečně líto, na druhou stranu mám vztek z „prodejců“, které bych teď nazval spíše „překupníky s životy“. 

Okamžitě měli zkontrolovat své zásoby a vyřadit vše podezřelé a oželet pár stovek výdělku. Samozřejmě, nevíme přesně, kde se jed ukrývá, ale pochybuji, že jej objevíme v kvalitních českých značkách. Někteří z prodejců vědí, že prodali pančovaný alkohol a ví, že kvůli nim umřeli lidé. Jak se teď cítíte?!  I tihle lidé tomu mohli zabránit. Báli se, zklamali…

A ta poslední věc? Samotní uživatelé a nebožtíci. Svírá se mi žaludek, když tyhle věty píšu. Teď už se nikdy nezeptám… Mohla to být nešťastná náhoda, hospodský vybral špatnou láhev… mohla to být deprese… mohlo to být cokoliv. Neviním člověka, co si musí dát panáka. Neviním alkoholismus. Ale lidé umřeli částečně také kvůli neopatrnosti. Není mi dobře, když vím, že první mrtví byli nevinní, přišli o život, aniž by si to zasloužili…ale co ti další? Odpovědi už nikdy nenajdeme.

Nějaká prohibice tomu nepomůže. Policie je podle mě na špatné stopě a lidé umírají. Nechci být neohleduplný k truchlícím rodinám a přeživším postiženým. Je mi to líto, ALE je tu najednou velké ALE. Tajně v hloubi duše doufám, že lidé popadnou rozum, a začnou cokoliv podezřelého vylívat. Jestli šlo pouze o ekonomický a marketingový záměr zabránit prodeji alkoholu, tak jsou lidé hyeny.

Jednu věc bychom si všichni díky této kauze měli uvědomit. Nedělejme hlouposti a važme si svého života. VÍCE…