Rodiče: Kapitán a jeho UMPOD? Vůbec nám nepomohli!

Zeptala jsem se rodičů, jaký mají názor na práci Zdeňka Kapitána a jeho úřadu pro mezinárodně-právní ochranu dětí, protože z médií by se mohlo zdát, jak skvěle dokáží pomoci v nouzi...

Když se dívám na nějaké vystoupení Zdeňka Kapitána, mívám pocit, že UMPOD velmi svědomitě dělá svoji práci a pomáhá, kde může. Až po chvíli mi dojde, že to tak není, protože třeba tvrdili, jak jim Eva Michaláková vůbec nedala přístup do spisu ... což Eva vzápětí vyvrátila zveřejněním kopie plné moci (viz zde). Nebo jak jsou v kontaktu s rodinou, přitom právě z případu Evy víme, jak se i o plánované adopci Davida dozvěděla v podstatě až z médií. V případě Šárky a její malé nemocné dcery také UMPOD v podstatě nic neudělal a i s tímhle "nic" přišel pozdě (viz rozhovor se Šárkou v ECHO24).

Zajímalo mě proto, jak se k práci UMPODU vyjádří další rodiče. Jestli je monitorování spojeno i s nějakým vyhodnocením, zásahy, intervencemi apod., protože samotné monitorování je k ničemu, své by mohly vyprávět třeba zdravotní sestry... Rodičů se mi ozvalo několik a žádný nemá problém se zveřejněním kontaktů, což o činnosti úřadu vypovídá úplně nejvíc!

JAROSLAV HLAVA - únos 2 dcer matkou na SLOVENSKO

"Práci??? Tak tu jsem u nich opravdu nepostřehnul! Jinak má zkušennost se slavným UMPODEM: Poté co jsem jim vylíčil, že se manželka odmítá vrátit s dětmi domů a podala na slovači návrh na rozvod a poprosil o radu co mám dělat (děti mají české občanství) přišla odpověď: Tak si najděte dobrého právníka..."

Jaroslav dále dodává, že to byla veškerá "pomoc", které se mu dostalo a vzpomíná další případ otce, kdy matka syna doslova unesla na Slovensko (o případu informoval Zdechovský mj. zde).

OTAKAR ZATŘEPÁLEK - únos syna matkou na SLOVENSKO

Otakar je za více než 5 let z ne-jednání úřadů už tak zoufalý, že založil vlastní webové i FB stránky, kde dopisy z UMPOD přímo zveřejňuje. Většinou jsou jako přes kopírák s následujícím textem:? "V řízeních před slovenskými soudy můžete intervenovat Vy nebo Váš advokát, Úřad k tomu nemá kompetence. Úřad nemá žádné prostředky k tomu, jak řízení před slovenskými soudy urychlit či dokonce ovlivnit podobu rozhodnutí.?"

Abych ale nebyla nespravedlivá, vedle Norska a Slovenska uvádím i příklad z UK - ALEŠ: "Bohužel musím konstatovat, že zkušenosti mám velmi negativní. Úřad k mému synovi přistoupil velmi alibisticky a konstatoval, že protože syn je ve Velké Británii, je jeho péče v jurisdikci UK."

A další ze ŠVÝCARSKA dodává RENATA ROLLE, která raději nekomentuje a rovnou přikládá text jednoho z e-mailů, který vyznívá jednoznačně: "Úřad nemá pravomoc jakkoli zasahovat do jednání švýcarských orgánů." Více o případu v článku Zdechovského zde. Kompletní e-mail Umpodu na obrázku na konci článku.

Zkušenost poskytla i matka z Itálie, která s osobně s panem Kapitánem sešla a bylo jí jen sděleno, že prostě měla předpokládat, že když se vdá do zahraničí, mohou nastat problémy, tak čemu se teď diví. Když se zeptala na čí straně vlastně je, řekl, že na straně dítěte. Neporadil prý vlastně s ničím. 

Jedinou částečně pozitivní zprávu jsem dostala na jednu konkrétní pracovnici UMPODU, která pomáhá s případy v UK (byla od manželů, kterým před 2 lety sebrali v UK 4 děti, 2 už mají doma, na další 2 stále čekají). Rozhodla jsem se proto pátrat dále právě v případech z Británie a narazila na Dagmar Dureckovou z organizace Lúč pro dieťa, která pomáhá nejen slovenským, ale i přibližně 20 českým rodičům získat děti z UK zpět. UMPOD označuje za korespondenční úřad, který umí jen vyjádřit soustrast a napsat, jak na nic nemá kompetence a nemůže nic dělat. Onu jednu pracovnici ale zmínila, s ní to prý jde, nicméně když onemocní, není NIKDO, kdo by pomohl, což je podle ní zásadní chyba, protože když se vše nevyřeší na začátku, kauzy se vlečou několik let.

Závěrem prosím všechny rodiče, kteří mají nějakou zkušenost s prací pana Kapitána, aby se mi hlásili do zpráv (zde na blogu, FB) nebo na mail [e-mail] - práci UMPODu se chci dále věnovat... 

Žádány jsou hlavně případy z UK, kde má být až 200 dětí a kam kromě Norska paní Marksová také jezdí pro inspiraci, jak inovovat systém péče o děti v ČR.

Související články:

Otakar Zatřepálek: Je těžké být v ČR a SR tatínkem?

Tomáš Zdechovský: Norské Švýcarsko, aneb nejen v Norsku mají neuvěřitelné příběhy!

Tomáš Zdechovský: Bránění styku dětí s rodičem by se mělo přísně trestat

Jitka Fialová: Mizerní norští pěstouni