Aktuální zprávy z Norska – 2 zachráněné děti a nespočet dalších v ohrožení

Kdo sleduje dění v Norsku ohledně barnevernetu, musí si připadat jak na pěší túře mezi fjordy - v zimě, kdy je světlo vzácnost. Podobné bude i mé aktuální zpravodajství.

1) Návrácení dětí rodině NAN

Začnu jednou skvělou zprávou. Po deseti měsících vrátil soud děti rumunské rodině Nan. Bianca (7) a Dragos (1,5) byli akutně odebráni na základě anonymního udání z jejich okolí poté, co si holčička jednou při hraní vymýšlela a říkala, jak otec řídí loď se 400 lidmi, půjdou bydlet k jiným lidem nebo že ji rumunská babička (se kterou se viděla tak málo, že nebyl čas na víc než objímání) bije. Barnevernet ji i v tomto duchu poté bez přítomnosti jakéhokoliv svědka od rodiny s prokazatelně návodnými otázkami vyslechl a tento videozáznam stačil jako jediný důkaz k potvrzení oprávněnosti odběru komisí. Děti musely k pěstounům. Rodiče dostali právo vidět děti 2x týdně hodinu, ale museli za nimi cestovat 300 km. Všechny ty návštěvy byly velmi stresující, kromě klasických všude přítomných kamer a pozorovatelů, jim samozřejmě velmi ztěžovali všechny návštěvy různými zákazy, kdy jim např. jako ortodoxním křesťanům i zakázali zpívat jejich vánoční koledy. Nejhorší ale byly konce schůzek, kdy je děti nechtěly vůbec pustit…

V případu se dále objevuje stejné arogantní a vypočítavé chování BV jako známe z jiných kauz. Otce obvinili z bití a matku hnali k psychiatrovi, protože si dovolila při výsleších brečet. Naprosto žádné násilí a pochybení se ale nepotvrdilo. Pár dlouho nemohl mít děti, takže jim prakticky plnili každé přání. Jen jednou musela být Bianca zhruba 5 minut v koutě. Přesto přes všechna kladná svědectví lékařů a dalších odborníků, trvalo 10 měsíců, než byly děti vráceny. A nebýt případu Bodnariu a velkého tlaku rumunské diplomacie, která i do médií potvrdila autenticitu případu, děti by dál zůstaly rozděleny ve dvou pěstounských rodinách, protože první pěstounka velmi záhy řekla, že je unavená a 2 děti nezvládá - proč taky, když je to za jeden plat. BV neměl nic proti, získali tak další pěstounskou rodinu a s ní i další zakázky na školení atd. Ani bych se nedivila, kdyby se tak předem domluvili.

2) Štrasburský soud akceptoval už 9 žalob rodičů proti Norsku      

Na začátku října petiční výbor v tiskové zprávě informoval, že Evropský soud pro lidská práva prokazatelně přijal 5 žalob rodičů proti Norsku. V té době už ale norská média mluvila o sedmi případech. My nyní máme potvrzeny další 2 nové žaloby a je velmi pravděpodobné, že do konce roku těch žalob bude minimálně deset.

3) Ministryně pro děti Horne zkritizovala barnevernet za izolaci dětí od rodičů

Na základě těchto množících se žalob, které se v podstatě všechny týkají faktu, že barnevernet upírá dětem právo stýkat se s rodiči a dalšími příbuznými (nucené adopce, zákazy návštěv nebo jen 2x 2 hodiny ročně pod dozorem, úplný zákaz vidět se s prarodiči), vydala norská ministryně pro děti Solveig Horne prohlášení, že by si přála, aby BV děti mnohem více vracel rodičům, a to i po delší době. Tato zpráva vyvolala v mnohých Norech obrovskou naději, že se teď něco konečně změní, přiznávám ale, že na mě toto prohlášení vůbec nepůsobilo důvěryhodně. Horne už změnu požadovala několikrát, vyjadřovala se kriticky, reálné činy ale naprosto chybí. Naopak je spíše posilována moc barnevernu.

4) Nový plánovaný zákon o BV dělá systém ještě méně transparentní

Jedním z oněch protiřečících si činů, je vydaná zpráva vlády o chystané reformě BV. Dítě má být na tom úplně prvním místě, může spolurozhodovat a máme ho ve všem poslouchat (tedy kromě toho, že chce zpět k rodičům, zde „nikdy“ není samo schopné poznat potenciální nebezpečí…). Jestli jste čekali alespoň větší transparentnost systému, tak opak je pravdou. V návrhu je, že by BV vůbec nemusel ukazovat rodičům dokumentaci, protože to nemusí být v nejlepším zájmu dítěte. Může ho to totiž třeba ohrozit v tom smyslu, že by ztratilo k rodičům důvěru, kdyby se dozvěděli, co o nich dítě vypovědělo a později mu to třeba nějak vyčetli. Celkově návrh jen ještě více posiluje pravomoce BV a přímo v textu zákona dokonce navrhují, aby v některých případech rodiče ani neměli možnost se odvolat.

Návrh zvedl velkou vlnu nevole odborné veřejnosti, tak společně s Nory doufáme, že neprojde.

5) Aktuální dění v případě Evy Michalákové

Poslankyně Jitka Chalánková se sešla s velvyslankyní Norského království a s potěšením přijala její příslib, že se osobně obrátí na norskou ministryni pro děti Horne a zprostředkuje jí prosbu o zařazení případu Evy Michalákové do skupiny kauz, které norská vláda slíbila zpětně prošetřit. Nezahálel ani Zdechovský a přesvědčil delegaci EU pro vztahy s Norskem, aby slibované prošetření vzala na své příští zasedání jako hlavní bod.

Dále si ještě dovolím citovat Jitku Chalánkovou: „S lítostí naopak konstatuji, že premiér Bohuslav Sobotka, na něhož jsem se s obdobnou prosbou obracela již v srpnu letošního roku, nereagoval a žádnou aktivitu směrem k norské vládě nevyvinul. Premiér České republiky tak nevyužil jedinečnou příležitost pomoci českým občanům, kterou nabídla samotná norská vláda.“ …

BOREC NA KONEC – Andrej Ruščák

O tom, že rodiče stále častěji utíkají z Norska, se už také několikrát informovalo – ze známějších kauz se to týkalo např. rodiny Bodnariu, která si pod záminkou dovolené změnila trvalý pobyt na Rumunsko nebo Natashy a Erika, rodičů dvojčat odebraných hned po porodu, kteří se ukrývají v Polsku a čekají na soud. Norsko prostě není dokonalá země k žití a výchově dětí. Své o tom ví třeba bloger Andrej Ruščák, který ve svém článku Návrat do svobodné země vysvětlil, proč se z norské země zaslíbené rád vrátil zpět do Česka.