Pěstounství je profese

V ČR máme 420 profesionálních pěstounů, kteří nás stáli už 500 000 000 Kč. A přitom není "pouhých" 20 milionů na dluhy Klokánků, které jsou částečně způsobeny státem, který nevyplatil schválené dotace.

V pořadu Pro a proti Českého rozhlasu vystoupila 19. 6. poslankyně Jitka Chalánková a náměstkyně MPSV Zuzana Jentsche Stöcklová, od které jsme se hned v úvodu dozvěděli, že vůbec neví, co je to "norský systém péče o dítě". Velmi zajímavé zjištění, když je známo, že pracovníci MPSV s Norskem úzce spolupracují a často tam jezdí na služební cesty a školení, což ještě donedávna dokazovaly popisy např. u programu KA03:

"V úzké spolupráci s BufDir, nezávislými odborníky a odbornými pracovišti v ČR bude připraven věcný záměr a následně i paragrafové znění nového zákona. Legislativní návrhy vytvoří v rámci své gesce MPSV, projekt zahrne vytvoření oponentur a konzultace s odborníky, kulaté stoly s mezinárodní účastí (v ČR a Norsku), studijní cesty a prezentace příkladů dobré praxe."

Nyní už na uvedeném odkazu tento text nenajdete, po interpelacích Chalánkové v PSP 9. 7., kdy byla poslankyně ministryní Marksovou osočena, že jen "straší veřejnost" zaváděním norského systému v ČR, byl změněn. Zde ale fotka původní verze jako důkaz:

Mimochodem, i během tohoto jednání v PS Marksová popřela, že by věděla, co to "norský systém" je. Na rozdíl od Stöcklové ale přiznala, že s Norskem spolupracuje (jako i s dalšími zeměmi) a norských fondů využívá (jako v ČR kde kdo). Stöcklová přitom zdůrazňovala, jak nejde o peníze z Norska, že norské fondy jsou jen něco jako "fondy EU" - zde ale také musíme poslouchat a plnit zadání, ty peníze nejsou vydávány jen tak.

Chalánková v pořadu také důrazně upozorňovala, že v projektu MPSV Právo na dětství není nikde nic psáno o podpoře biologické rodiny, kterou se Stöcklová dosti oháněla jako úplnou prioritou zamýšlené reformy. Dále také vyzdvihla, jak moc je poddimenzovaná podpora klasické pěstounské péče (příspěvek 8 000 měsíčně na dítě) oproti tzv. profesionálním pěstounům, kteří berou měsíčně 20 000, a to od momentu, kdy jsou registrováni (podrobnosti k tomuto zde, na straně 5 vysvětleny i další možné příspěvky...). Dítě pak mohou mít jen 12 měsíců a v nezřídka se stává, že svěřenec pak musí zpět do ústavů. Celkově bylo ještě před 2 lety "pěstounů na přechodnou dobu" jen něco mezi 10 - 15, nyní jich máme 420 a nemálo z nich dítě v péči vůbec nemá (= čeká), a to i když je stále spoustu dětí v kojeneckých ústavech, pardon - dětských centrech.

V pořadu se také hodně řešilo, kolik je dětí vlastně odebíráno. Přesné statistiky neexistují (něco málo tady), Stöcklová mluvila o nějakých 2 000 dětí ročně, jisté to ale není, protože jedno dítě může být evidováno i 3x. V každém případě máme prý strašně moc dětí v ústavech (hodně kvůli špatnému bydlení, což sice nesmí být důvod k odebrání dítěte od rodičů, stále se to ale v hojné míře děje), to se musí změnit - proto máme ty přechodné pěstouny...

Chalánková však upozorňovala, že tento systém není s nikým (skutečnými odborníky v ČR, ne jen nějakými rádoby machry, kterých má až podezřele moc každá neziskovka...) konzultován, že jako odborná sociální komise PS ministerstvo stále urgují o setkání a nejsou vyslyšeni. Stöcklová se ohradila, že vše konzultuje s odborníky v krajích, které OSPODy zřizují. OSPOD by totiž podle reformy měl být nejvyšší složkou ochrany dítěte, respektive obec s rozšířenou působností na něj toto může delegovat (a pak, že tu vůbec nezavádíme barnevernety...).

Nejzajímavější je diskuze po 27. minutě, kdy se začne probírat, kolik nás ti pěstouni stojí. Je to těch v úvodu zmiňovaných 500 000 000, což Chalánkové přijde jako šílená částka (no, nejen jí...) a nechává to prověřit Kontrolním výborem PS, včetně toho, jak jsou propojeny různé do systému zapojené neziskovky (kromě příspěvku na výkon pěstounské péče v hodnotě 48 000 se hodně jedná i o různá školení, které jednou stojí pro 1 rodinu 5 000, jindy až 120 000) s orgány MPSV apod. a jaké jsou jejich vlastnické a příbuzenské struktury. Už teď existují indicie, že ta propojenost je "velká".

Tímto článkem nechci nijak útočit na profesionální pěstouny, kterých se určitě opět ozve hodně a budou dle školení vypočítávat, jak mají za všechnu tu těžkou práci po přepočtu jen 20 Kč na hodinu... Jejich práce si vážím (ač mnohem více těch dlouhodobých, kterých znám dost na to, abych věděla, že o peníze jim opravdu nejde). Cílem je informovat o tom, co se děje, postavit se právě za ty dlouhodobé pěstouny nebo aspoň posilování předpěstounské péče, kdy dítě nemusí po uplynutí doby 1 roku do domova, ale už zůstane ve stabilní rodině, když by tedy ta biologická opravdu bez šance na zlepšení nefungovala. A v neposlední řadě podpořit i Klokánky. Ty pro mě představují lepší variantu než profesionální pěstouni. Děti vyrůstají v prostředí velmi podobném tomu rodinnému (oproti ústavu výrazně lepší, tam opravdu děti nemusí být), ale pořád si jsou vědomy toho, že je to jen krajní a přechodné řešení, nenaváží se žádné až příliš hluboké vazby, nikdo je po roce nevyžene jinam...