"Paní Michaláková, pořiďte si nové děti!", radíte jako renomovaný psycholog ženě, které Norsko odebralo syny. Údajně kvůli biblickému příběhu, kdy se dvě matky hádají, čí je dítě, a když hrozí jeho rozpůlení mečem, pravá matka se ho raději vzdá, protože ho víc miluje. Přijde mi, že chápete mateřskou lásku asi jako jedna z pracovnic barnevernu: "Milovat přeci můžeme třeba veverku nebo mrkvičku, ale dítě? … To nevím."
Tvrdíte, že se sice pořád soudíme o děti, ale o děti nejde, chceme jen to nejlepší pro matku. Opravdu? V čem je a bylo pro chlapce dobré, že je vytrhli z vlastní rodiny, rozdělili je, je jim zakázáno mluvit mateřským jazykem a na rodiče je házena špína i když vědí, že to tak není? (viz video ze schůzky: "Oni tvrdí, že si zlá, já si ale nemyslím, že jsi zlá!") Jak víte, že se mají u pěstounů tak skvěle, když měl např. Denis při jedné z mizivého počtu schůzek s matkou v obličeji monokl? Barnevern to odmítl komentovat, celkově vůbec nekomunikuje, je si vědom své naprosté autonomie. Vše otáčí proti matce, kdyby je zbavila mlčenlivosti, jen by definitivně zničila šanci dostat své děti zpět - nechránila by totiž zájem dětí…
Kolik jste viděl porodů?
Z Vašich kontroverzních prohlášení mi nejvíce hnulo žlučí ono "pořiďte si nové děti". To je jak hop na krávu, už je tele, ve Vašem případě pomalu ještě těhotná jalovice. Ne každé ženě se podaří otěhotnět při prvním pokusu (nezřídka je to mnohaletý, značně stresový boj) a kromě naprostého klišé, že těhotenství je nejhezčím obdobím v životě ženy (i v těch nejideálnějších případech je to zatraceně velká zátěž pro tělo), je tu i porod… Všechna ta bolest, krev a vyčerpání nám za to ale zatraceně stojí. Narození dítěte je ten největší zázrak. Zázrak, který si pak (i s otci) uvědomujeme každý další den našeho života, jež se "zničehonic" obrátí o 180°. Vidíme dítě vyrůstat, těšíme se z každé naučené věci, obohacuje nás jeho údiv nad polévkovou lžící, bolí nás jeho pád při prvních krůčcích, obětavě vstáváme mnohokrát za noc, jsme závislí na jeho smíchu, objetí a slovech "máma, táta". Děkujeme za každý den strávený s dětmi, i když jsou třeba nemocné.
A pak přijde barnevern…
Z vykonstruovaného a hlavně naprosto absurdního důvodu (vytrhli doma dítěti mléčný zub = týrání, nenechají dítě dívat se na porno = bránění přístupu k informacím, nemá v lednici dost pomerančů = nezdravé prostředí, mluví moc hlasitě = špatná výchova, chce dítě vzít na dovolenou k příbuzným do zahraničí = riziko únosu dítěte ze země…), vám vezmou to nejdražší a nejdůležitější, co v životě máte a vy víte, že se to dítě ani náhodou nemá lépe než u vás, včetně totálního traumatu. Vždyť jaký stres je často jen "hloupá" dovolená - spát jinde, jíst něco jiného, jiný jazyk. A to člověk jede dobrovolně, je psychicky připraven, má s sebou vlastní věci a většinou i další rodinné příslušníky, s nimiž může své pocity a stresy sdílet.
Dítě se porodem stane neodmyslitelnou součástí života a ne nadarmo jej dokážeme bezpodmínečně a naplno milovat a za každých okolností se s ním snažíme vyjít a spolupracovat, což bohužel už leckdy neděláme s partnery, ani s rodiči.
Divím se, že Vám to jako psychologovi s x doktorskými tituly musím připomínat.
Pořídit si nové dítě hlavně nic neřeší. Pořád tam to trauma je, ta vrcholná nespravedlnost a křivda. Nehledě na riziko, že i pro nové dítě může přijít sociálka - viz Yngvar Brenna: "Z první ruky vím o případu, kdy dítě bylo odebráno matce ještě v porodnici. Sociální pracovnice o dotyčné dámě, mimochodem velmi vzdělané, usoudila, že je málo zručná při zacházení s dítětem a nesplňuje požadavky kladené na budoucí matku."
Boj končí jedině smrtí
Je jasné, že je nyní paní Michaláková symbolem boje celého Česka za neprávem odebírané děti. Osobně si jí za to velice cením a hluboce ji obdivuji. Ona totiž dokazuje, co je skutečná mateřská láska. Dokázala jít s kůží na trh, před média, poslance i takové, jako jste Vy, kteří vůbec nevěří, že by k něčemu takovému mohlo docházet a matka (= všechny ty tiscíme matek) si jen vymýšlejí, aby zakryly svou neschopnost.
Paní Michaláková bojuje do posledního dechu. Tohle totiž ani omylem není případ, kdy buď dítě zemře, nebo ho "nechám cizí". Tohle je "buď milující matka/rodina, nebo zištností motivovaná pseudopéče".
POZNÁMKY:
- rozhovor se sociální pracovnicí k nalezení v ruském dokumentu s ČJ titulky (2014) zde: https://www.youtube.com/watch?v=T_HaH4OsA8M ; čas cca 14:25
- rozhovor s norským překladatelem Ingvarem Brennou: http://www.reflex.cz/clanek/rozhovory/62170/norsky-prekladatel-neumime-pit-mame-stadni-mentalitu-a-deti-funguji-jako-byznys.html
- více o juvenilní justici a honu na děti (v článku použity důvody odebrání): https://www.youtube.com/watch?v=2UXoRhyTCXo
- detailnější informace o případu paní Michalákové z facebookové skupiny Česko, vraťme děti rodičům : https://www.facebook.com/CeskoVratmeDetiRodicum?ref=ts&fref=ts
- rozhovor s panem Klimešem: http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/kauzy/Pani-Michalakova-poridte-si-nove-deti-radi-renomovany-psycholog-Klimes-zene-ktere-Norsko-odebralo-syny-361258
