Celosvětově protestovalo proti barnevernu už přes 60 000 lidí - co bude dál?

Už více než 60 000 lidí od Kanady, USA přes Británii, Belgii, Rusko až po Indii a Austrálii protestovalo od začátku roku proti praktikám norské sociální služby barnevernet. Mají protesty výsledky? Co se plánuje dál? 

S myšlenkou protestů přišla česká aktivistka Jordanka Jirásková poté, co se dozvěděla o případu 5 akutně odebraných dětech rodině Bodnariových, kde byl postup BV skutečně velmi sporný. Děti totiž byly protizákonně rozděleny do 3 pěstounských rodin - bez jakéhokoliv předchozího šetření a práce s rodinou. Dokonce i bez vědomí komise (dodáno zpětně), pouze na základě úsudku pracovníků sociálky. Jako obvykle byl nastaven absurdně nedostatečný režim návštěv, kdy rodiče nemohli dcerám ani zavolat na narozeniny (více o případu velmi komplexně v článku advokáta rodiny). Zmobilizovali proto veškeré své příbuzné, kterých mají k velké smůle barnevernu mnoho a na mocných místech. Když se pak zveřejnila ještě informace, že BV bez projednání soudem i započal s adopcí, nebylo pochyb, že do ulic vyjdou skutečně tisíce lidí.

Není pravda, že by protestovali jen lidé z letniční církve evangelikálního křesťanství a východoevropských zemí. Po zveřejnění případu se ukázalo, že problémy s barnevernem mají tak nějak všude. Nejvíce se protestů ale účastní Rumuni, protože zde se provalilo, že postižených rodin je dokonce 26! Vláda to celou dobu pouze "monitorovala"... Nejznámější je příběh rodiny Avramescu-Crus, kdy soud sice hluchoněmým rodičům syny vrátil, ale barnevernet to už rok ignoruje a nechává kluky (samozřejmě každého zvlášť) u pěstounů s tím, že už se s rodiči nedomluví ("zapomněli" je učit znakovou řeč). Matka nyní dostala příkaz k vyhoštění, aby kluky nemuseli vrátit vůbec (mimo Norsko je nevydávají). Česky vyšlo v Blesku zde. Eviduji ale ještě i případ rodiny Radulescu, kde bylo také odebráno 5 dětí a co je mi známo, za celou 4-letou dobu boje děti nemohli vidět ani jednou. Další rodina bojuje už 7 let...

A to je přesně to, co vyhnalo tolik lidí do ulic. Jakmile děti odeberou (o oprávněnosti tu teď nebudu polemizovat, protože jak mj. dokázal příběh Češky Šárky, barnevernet si ty důvody HODNĚ VYMÝŠLÍ...), je šance na návrat téměř nulová (navrácených dětí jsou údajně 4 %, číslo ale nemám ověřené oficiálně). Barnevernet okamžitě a mnohdy protizákonně umísťuje děti k dlouhodobým pěstounům a dělá vše proto, aby je nemusel vrátit, s čímž souvisí absurdně nastavený režim návštěv (standardní jsou 2 hodiny 2x ročně - a ještě pod přísným dozorem nezřídka rovnou na policejní stanici). Sourozence zpravidla rozděluje a ignoruje případné "kulturní vazby". Při různých odvolání rodičů pak už jen těží z dlouhého odloučení s tím, že si děti u pěstounů zvykly. ... Čímž porušuje už ani nevím kolik zákonů, paragrafů lidských práv a mezinárodních úmluv.

MAJÍ PROTESTY VÝSLEDKY?

Rozhodně ano, i když to jsou zatím vlaštovky. Masivní účast donutila norské deníky prolomit embargo a jak malé, tak už i ty největší informují. Všechna jednání soudu se mají začít nahrávat, což všichni vítají, protože se zde dosud neprotokoluje! Na druhou stranu ale Horne slíbila, že zjistí, jak by se dalo zamezit tomu, aby rodiče dávali videa z odběrů dětí sociálkou na internet... O celou problematiku se nyní zajímá BBC.

Kromě protestů ale kritice barnevernetu pomáhá také příběh dívky Idy, kterou proti její vůli vzali matce, naprosto nerespektovali její přání se vrátit a jen ji přesouvali z jednoho dětského domova do druhého. Ida se mnohokrát pokusila o sebevraždu a dětský dům i zapálila. Horne slíbila udělat vše, co bude moci, aby jí pomohla. Na případu se totiž opět ukázalo, jak moc neprofesionální barnevern je a jak moc ignoruje současné poznatky vědců.

Příběh Idy vyšel už i v ČR, ale obsahuje mnoho chyb, kdy na vině je využití nekvalitního anglického překladu původního článku. Ida nebyla dána do pasťáku, protože byla v době odebrání bezproblémová a měla čistý rejstřík, nekouřila ani nepila. A hlavně - poslední pokus o sebevraždu přežila! Známe její skutečnou identitu a čeká se jen na její 18. narozeniny, aby poskytla rozhovor.

Celkově protesty hlavně pomohly sebrat odvahu samotným Norům, kteří dosud byli roztroušeni do malých, téměř ilegálních "skupinek odboje".

CO BUDE DÁL aneb připravte se na DEN D

Od začátku března až do "velkého dne" 16. dubna je vyhlášen stop-stav všem demonstracím. V tomto mezičase jsou lidé vyzýváni, aby psali na ambasády, politikům a dalším institucím. Bude se intenzivně pracovat na osvětě ... a budeme se modlit (jak dodávají Bodnariovi). Dosud roztroušené protesty se pak budou konat v jeden den v mnoha zemích a městech najednou. Přemýšlí se nad propojením telemosty.

V Norsku se budou protesty konat na více místech a začnou se zveřejňovat příběhy NORŮ, protože není pravda, že by barnevernet bral děti jen cizincům. Norové jsou postiženi úplně stejně, ale protože se nemají kam "obrátit", nejsou tolik slyšet. Protože ač se to barnevernu (a mnoha politikům a dalším veřejným osobám včetně českých) nelíbí, ukazuje se, že je medializace jediná cesta, jak získat děti zpět nebo alespoň získat nějaký režim návštěv - Bodnariovi např. mohli konečně po 3 měsících vidět své dcery, ač podle původního přání BV byl i jen telefonický kontakt naprosto vyloučený).

Další strategie se zatím promýšlí, v každém případě je jasné, kdy by měly snahy vyvrcholit = velkým už od loňska plánovaným protestem v Oslo 11. 6., kam hodlají přijet VŠICHNI.

Více stránky:

1) https://www.facebook.com/BarnevernetStealsChildren/?pnref=story

- příběhy rodin, fakta a prokázané chyby barnevernu, stav "odboje"

2) https://www.facebook.com/Norway-Return-the-children-to-Bodnariu-Family-744234959015965/

- fotky a videa z protestů, info od Bodnariových

K tabulce s protesty - v některých zemích nejsou povoleny demonstrace (např. Francie, tam proběhlo jen symbolické protestní polepení ambasády) nebo se za každého účastníka musí platit vysoké poplatky (Rusko).