Fontána, jeden ze dvou obchodních domů stavěných přímo uprostřed Teplic, se zanedlouho dočká otevření.
Vyhnu se souzení developera Jaroslava Třešnáka, díky němuž obchodní centrum na Náměstí Svobody vzniká - to, co stojí na náměstí není pan Jaroslav Třešňák, ale budova a nemohu popřít, že budova zajímavá.
Trnem v oku části veřejnosti je už od začátku výstavby zboření dvou klasicistních domů. Domy s poetickými názvy U Císařského pozdravu a Arcivévodkyně Valerie nahradil kolos se strohým názvem "Fontána". Domy městu již nic nevrátí, případ poněkud zvláštního způsobu vyřížení povolení ke strhnutí obou domů, stejně tak jako i samotného zboření domů, však může (a jistě i bude) sloužit jako precedent neústupnosti, s jakou se ambiciózní developeři snaží prosadit výstavbu svého vysněného díla.
Nad Krupskou ulicí
Ze zkušeností s historií našeho města vím, že ve většině případů jsou cennější fotografie ze stavby objektu, než z jeho další existence. Domluvil jsem si prohlídku, popadl svou Prakticu a za doprovodu stavbyvedoucího jsem se vydal do nitra nově vznikajícího "domu konzumu".
Jedna z prvních věcí, kterých si kromě množství prachu a hluku všimnete je původ stavebních dělníků, kteří jsou, stejně tak jako dělnící z protější stavby obchodního domu Galerie, ze zemí bývalého Sovětského svazu. Prý jsou pracovití a na stavbě vládne dobrá atmosféra. Šéfují jim Češi, kteří při řešení probému přispívají selským rozumem, protože ten mladí dělníci odmítají používat a jdou na vše silou či za použití zbytečné techniky. Vztahy mezi nimi jsou ale dobré.
Fontána není rozlehlým obchodním domem za městem, ale navazuje na obchodní centra umístěná v centru, jakým byla od roku 1932 Jepa v Krupské ulici či od 80. let Prior na Náměstí Svobody. Budovu tvoří tři podzemní podlaží (dvě s parkováním a jedno se supermarketem) a pět nadzemních podlaží (tři určená pro obchody a dvě pro kanceláře a restauraci). Dohromady tvoří 18 000 metrů čtvrečních místo pro 56 obchodů. I když práce finišují, stále je těžké odhadovat přesný vzhled vzhled interiérů. Jedno je však jasné a to, že ve Fontáně bude dostatek světla, který mne samotného mile překvapil. Napomáhá tomu prosklená střecha a také kruhová díra, pozůstatek po jeřábu, který zůstane zachován a bude sloužit jako světelný tunel skrz budovu.
Vystavět obchodní centrum podobných rozměrů ve městě, kde jsou finanční možnosti jeho obyvatel velmi omezené, je risk. Fontána je financována převážně z dlouhodobého úvěru a případný neúspěch by měl na další podnikání developerské firmy JTH zásadní vliv. Simultánní výstavba druhého konkurenčního obchodní centra přímo naproti je rovněž nepříznivým faktorem. Přesto se však rozhodli Jaroslav Třešnák se svojí firmou JTH, i firmy, které budou provozovat ve Fontáně své obchody, podstoupit tento risk.
První společností která zahájila stěhování do nových prostor je řetězec SPAR, který již do obchodní domu dopravil nákupní regály. Právě pro řetězec SPAR postavila před několika lety firma JTH budovu v Nákladní ulici a nyní stejný developer postavil i novou budovu na Náměstí Svobody
Exteriérem je Fontána nepříliš pěknou dívkou, která však rychle dospěla v krásnou ženu. Zpočátku jsem měl obavy o zapadnutí do Náměstí Svobody jako celku. Budova se zdála být nevzhledná a strohá. Poté však začali dělníci obkládat celou stavbu cihlami a přidali skleněný průhled po celé délce stavby, který dal rázem stavbě jiný rozměr. Nesmím také opomenout fakt, že vedle vedle vznkající stavby obchodního domu Galerie je Fontána projektem důmyslněji zpracovaným s ohledem na okolí a alespoň porušuje developery přijímaný zvyk, že nejvyšší zisk přináši nenápaditá kvádrovitá budova napěchovaná obchody.
Všichni pracují, co jim síly stačí, z jasného důvodu. Fontána chce profitovat z otevření před Vánocemi a několikaměsíčního náskoku před sousední Galerií. U obou center ale výstavba znamená to stejné - shon, prach, rámus, cizojazyčný křik dělníků a neutuchající pohyb. Je to jedno velké mraveniště.
Souběžná výstavba Fontány a Galerie
Po téměř dvouhodinové prohlídce se dostávám na střechu. V podvečer podzimního dne, s výhledem na celé město, Krušné hory a zapadající slunce je střecha Fontány místo určené pro ty neintenzivnější prožitky. Partička dělníků po směně pokuřuje a klábosí, já zmateně pobíhám a fotím. Ukazují na mne, mávají a napodobují afro, mají z mé návštěvy zážitek. Já jsem zase nadšen z nich. Možná si to neuvědomují, neboť přijeli stavět obchodní dům do cizího města k němuž nemají blízký vztah, zásadně mu však mění tvář.
Překonat přirozenou kritiku je těžké. Na budovy již stojící máme jiné měřítko kritiky než na ty, které jsou právě stavěny. Ať je každý sám soudcem.
Nehraji na líbí se / nelíbí se, jsem zkrátka šťastný, že příštím generacím budeme mít co odkázat a nezbyde po nás jen ustrnulé město v němž se z přílišné obavy před kritikou veřejnosti nestaví a neinovuje.
Dominik Feri
Fotografováno na Prakticu MTL5, film Fomapan 100, objektiv Pentacon 29mm
