Odcházení aneb Bůh i král jsou víc, než prezident

Notabene ex. Exprezident. Vypůjčil jsem si laciný oslí můstek z cizího titulku, abych popsal svoje pocity z režisérské prvotiny Václava Havla. Film jsem viděl už ve čtvrtek, dal mu 50 procent... a jak tak o něm pár dní přemýšlím, vůbec to není tak špatný film, jak vypadá.

Začnu tím, co je mi nejvíc hnusný... že totiž Havlův film nehodnotíme podle jeho kvalit, ale podle toho, jaký vztah k prvnímu polistopadovému prezidentovi máme. Nejsem žádný havlovec, ale... shodit jeho film jenom proto, abych se k němu vymezil, to by mi přišlo sprostě nečestné a nesportovní.

Co mám k tomu filmu říct? Ano, král poráží exprezidenta, více lidí láká americký Oscar než česká novinka. Tady si vypůjčuji titulek i iDnesu. Diví se ale někdo? Nás všechny přece víc láká lamborghini než mercedes, ten zas víc, neš škodovka, a i té bysme dali přednost před dvacet let starým trabantem. Po pravdě, já sám bych na obyčejný český film nešel, šel jsem tam právě kvůli jeho režisérovi, protože jsem chtěl mít vlastní názor proti změti všech těch kritiků, kteří znechuceně odfrknou: "Havel? Film? Pche! Obyčejný divadlo!"

No. Je to divadlo. Absurdní divadlo vyprávěné filmovou řečí. Troufnu si říct, že na tom není nic špatného. Kdyby se Havel chtěl pasovat do role režiséra i někdy příště a kdyby chtěl filmy točit podle stejného mustru, byla by to bída, propadák, hnus. Ale jako debut? V záplavě "nejfilmověji zfilmovaných filmů"? Každý se chceme odlišit, o tom přece marketing je a film v dnešní době není ani tak umění, jako marketing trhu volného času.

Šel jsem na ten film s přítelkyní E. se slibem, že když to nebude stát za to, sebereme se a jdeme na panáka. Vím, že ona by se nebránila ani trochu, kdybych jí pošeptal, jestli nepůjdeme. Ale slíbila mi, že to se mnou vydrží, mně se to zdálo líbivé, místy komické, jinde satirické, takže já jsem se na Odcházení dodíval, aniž bych odešel předčasně.

Na čsfd.cz jsem mu dal přesto jen tři hvězdičky z možných pěti. Neprotiřečím si, jen opakuji svoji oblíbenou tezi: kdyby všechno kolem nás fungovalo aspoň standardně (= průměrně), to bychom si žili! Ten film není špatný, ale na můj plytký vkus zhýčkaný americkou komerční zábavou nic víc než 50 % dostat nemůže. Politika sem ale nepatří – na ten film se prostě dá koukat.

Pokud patří můj blog k vašim oblíbeným, jistě víte, že to tady poslední dobou zanedbávám. Omlouvám se, ale finišuju s diplomkou a přípravou na ukončení studia. Proto jsem tady nenapsal o úžasném filmu Králova řeč (5 hvězdiček z pěti), který je pro mě za poslední dobu úplně nejvíc nejúžasnější film, jaký jsem viděl, ani o Správcích osudu (4 hvězdy z pěti).

Ten titulek, mnou ukradený z iDnesu a trochu vylepšený, je trefný. Český exprezident prostě nemůže porazit Jeho královskou Výsost, ani nemůže konkurovat boží prozřetelnosti. Což ale ještě není důvod k odsouzení filmu jenom proto, že Václava Havla "nemusíte".

O obou amerických blockbusterech jsem chtěl napsat tak strašně moc. Shodou okolností jsem je viděl krátce po sobě a na obou se mi líbí myšlenka, která mě (vás) tak často drží při životě: když něco opravdu chceme, dokážeme to; všechno je jen otázka správného naladění a píle.

Ach jo, jsem nudnej, že?