Leoš Mareš? Spolehlivá cesta ke krachu!

Když se Leoš Mareš minulý týden opil a choval se v rádiu podle toho, čili jako hovado, nechalo mě to chladným. Podobné úlety k bulváru, jakým domovská stanice moderátorské extrahvězdy je, patří. Nic proti vkusu, ale možná by se šéfové rádia měli vzpamatovat. Doba prdění, blábolů a jiných ptákovin je v éře sociálních médií ta tam.

"Bylo to zábavné," prohlásil rádiový magnát Michel Fleischmann v reakci na Leošovo extempóre. Souhlasím s ním, někomu, kdo žije hlavně minulostí, to zábavné připadat dost dobře mohlo. Doufám, že mu stejně zábavné bude připadat, až jeho Evropa 2 zkrachuje. S Leošem míří spolehlivě správným směrem – ke dnu.

Nezabýval bych se banalitou, kdyby zrovna včera k věci nevyšly dva články, které už stojí za zaznamenání.

Ale buďme fér, dejme nejdřív slovo Leošovi:

Fakt o nic nejde. Na rozdíl od pana Fleischmanna se mi to sice extra zábavné nezdá, ale chápu, že když se tolik let pohybuje ve své branži, přijde mu vtipná asi kdejaká hovadina, kterou jsou v jeho rádiu schopní odvysílat.

Co za zmínku stojí je pozornost, které se opilému Leošovi dostalo (a jistě ještě dostane). Ta pozornost sama o sobě nepřekvapuje, česká média jsou posedlá lehkými bulvárními tématy. Zajímavější je domněnka, kterou přinesly Lidovky: všechno to bylo jenom sehrané marketingové divadlo, které mělo přilákat posluchače.

Kdyby tomu tak bylo, pak klobouk dolů, pánové Fleischmanne a Mareši. Povedlo se!

Moc se mi tomu ale nechce věřit.

Už i proto, že kdyby všechno bylo dopředu připravené, asi by si Fleischmann dokázal ošéfovat i následné dění na facebooku. A tam reakce na Leošovu kauzu rozhodně nezvládl – Pavel Hacker v článku na Mediáři dokumentuje, že šlo o učebnicový příklad, jak nekomunikovat na facebooku.

Závěr pro mě je docela jasný: ukazuje se, že konzumenti "nových médií" (jakkoli ten pojem bytostně nesnáším) nebaští laciný bulvární špek devadesátých let. Kdyby nic jiného, je to dobrá zpráva pro budoucnost médií.

Leoše je mi líto. Na rozdíl od Michela Fleischmanna si myslím, že má pořád ještě na víc, než kolotočářskou zábavu. Respektuju ho jako dřívějšího profíka a dříče. Tak snad se dá brzo dohromady, dřív, než pokazí svoji dobrou značku. Ale to už je jiná kapitola.