Kope se do mrtvol, pověsíme komunisty nebo je právník pitomec?

Drobnou glosu odstartoval můj nevinný tvít týkající se zbožšťované a nenáviděné Jiřiny Švorcové. Kouzlo nechtěného ukázalo, jak si právníci rádi hrají na něco, co nejsou.

Prosím, nechme stranou, jestli se komunisti měli v listopadu 1989 věšet na lucerny, nebo jestli se mají v roce 2011 v demokratické zemi, která je členem Evropské unie, nechat žít. Co člověk, to názor.

Můj je, že ve vyspělé společnosti je namístě jasně a nahlas říct, co bylo špatně, strávit to a už se tím dál nedávit. Jakkoli s chutí popíchnu vyznavače předchozího režimu: ano, kdyby všechny komunisty tehdy povraždili, odpovídalo by to revolučním zákonitostem, jak o nich soudruzi plkali. Jenže – to byste vy přišel o rodiče, vy byste ztratila manžela, a vy sám byste byl mrtvola. To bychom si tedy pomohli!

Zpět k věci. "Vynikající příspěvek na téma té špíny Švorcové..." objevilo se mi na twitteru – a to jsem ještě netušil, že tím zpráva míní blog Roberta J. Hřebíčka tady na iDnesu.

O mrtvých jen v dobrém, říká se a já s tím souhlasím. Nedalo mi to. "Jen slaboch kope do mrtvol," odepsal jsem na tvít, který ke mně přeposlal úplně někdo jiný.

Vlastně se z mé poznámky ani nedalo přesně určit, jestli tím myslím kolegu blogera, nebo odesilatele tvítu.

Jeho odpověď mě ale ani nenaštvala, jako spíš s jistou dávkou sarkasmu pobavila.

"Jen pitomec obhajuje zločince..." přišla mi reakce.

Než jsem se stihl nafouknout, že mě někdo neznámý označuje za pitomce, podíval jsem se, kdo to je. "Petr Schopf, lawyer,cyclist, internet fan, politics fan," představuje se twitterista @schopfpetr.

Tak to jo, pomyslel jsem si. Asi právník z plzeňských rychlopráv, nejspíš nějaký kopírovač obchodních smluv, když tak pohrdá právem na obhajobu, které má skutečně každý zločinec.

Jistě i nedávno pohřbená Jiřina Švorcová. Ať už si o ní myslíte cokoli.