Číntem kížnek se nučítae tipelatei

Ruízmote, nbeo ne? Nsípejš ano, pro mezok nneí delitůžé pařdoí psímen slákcíjdíach sovla, jen pvnrí a pelsondí lteria msuí být na sévm msítě. A siblanová tepelatie? Žnádá sifci!

Pro jistotu ještě hezky česky, i když věřím, že to snad vážně nebylo třeba: "Rozumíte, nebo ne?" ptal jsem se a pokračoval: "Nejspíš ano, pro mozek není důležité pořadí písmen skládajích slova, jen první a poslední litera musí být na svém místě," vysvětluju ve druhé větě. S atraktivním příslibem: "A slibovaná telepatie? Žádná scifi!"

Efektní perex článku (Čtením knížek se naučíte telepatii) bohužel není můj výmysl. Fórek jsem si vypůjčil z rozhovoru, který polská Gazeta Wyborcza vedla s profesorem Jerzym Vetulanim o našem mozku, o čtení – a ano, o naší schopnosti zvládnout telepatický přenos myšlenek. Rozhovor vyšel pod názvem Blahoslavená mutace genu FOXP2 – a právě jmenovaný mutant byl pro vývoj lidstva dost důležitý.

Článek jsem četl už v červnu (než jsem zjistil, že můj mozek není schopný nechat mě ve Vratislavi nastoupit do toho správného vlaku), ale dřív jsem se jaksi nedostal k tomu, abych ho stručně shrnul:

Hned zkraje zajímavost: víte, že jsme se naučili mluvit teprve před nějakými dvaceti až čtyřiceti tisíci let? Může za to právě již zmiňovaný gen, který zásadně přestavěl náš mozek a tak jsme od posunků a piktogramů mohlil přejít k dorozumění písmem a řečí.

Často se dnešní mladé generaci vytýká, že nečte. Děcka, čtěte! Pan profesor potvrzuje, že čtení je skvělý trénink pro naši paměť. To asi nikoho tolik nepřekvapí, ale zaujalo mě, že uznávaný neurobiolog vůbec nezavrhuje moderní formy komunikace. Vypráví historku, jak přistihl svého čtrnáctiletého vnuka u počítače a ptal se ho, co tam dělá. "Čtu si na twitteru aforismy Marka Twaina," odvětil mu vnuk. No čekali byste to? Já jo, na twitteru jsem už skoro rok.

Zaujalo mě, že mezi inteligencí a otevřeností k cizím kulturám existuje jasný vztah: mozek se rozvíjí v různých částech světa různě, přičemž rychleji se vyvíjí tam, kde se mísí rasy a kultury (jako je tomu třeba v Latinské Americe) a naopak méně se mozku daří tam, kde se toho moc neděje (pan profesor zmiňuje subsaharskou Afriku a lehce sarkasticky dodává, že i když se tam teď potýkají s terorem, je to vlastně dobře pro lidský mozek). Říká se tomu Flynnův efekt – a když to čtete černé na bílém z úst vědecké kapacity, jistě cítíte, že je to vlastně logické. Primitivní rasisti asi zrovna dvakrát vyvinutý mozek mít nemůžou.

A jak je to se slibovaným zvládnutím telepatie? "Zdaleka to není tak daleko, jak se zdá," říká profesor a připomíná, že už teď máme zařízení, s jejichž pomocí můžeme pouhou myslí ovládat počítač. To už je prý jenom krůček k tomu, aby mysl vstoupila přímo do paměti počítače – bohužel to platí obousměrně, a tak se docela dobře může stát, že počítač vstoupí do naší mysli.

Pokud vám to zní jako laciná scifi, věřte nevěřte, existují výzkumy, které ukazují něco fantastického: duchovní meditace má vliv na fyzickou tvorbu mozkových buněk! Po dvouměsíčním kurzu meditace u člověka dochází ke změnám kúry mozkové zvyšujícím intelektuální schopnosti.

Já to vždycky říkal! Prosím vás, nevíte někdo, kdy začíná nejbližší kurz meditace?