O Šumavě by měli rozhodovat odborníci

Takový prcek to je, a co dokázal. Mám na mysli toho malého broučka zvaného kůrovec. Tento tvoreček žíjící u nás, narozdíl od člověka, milióny let dokázal rozdělit společnost na dvě nesmiřitelné skupiny. A to dokonce i napříč politickým spektrem.

Foto: www.naturfoto.cz

O kácení v NP rozhodlo nové vedení NP v čele s „odborníkem“ na biotopy Janem Stráským. Na Šumavu ho dosadilo Chalupovo ministerstvo životního prostředí (ODS). Vypadá to, že mělo jediný cíl – zasazením rány kůrovci, zasadit ránu hlavně původnímu vedení parku (dosazené Zelenými za minulé vlády) a to i za cenu toho, že v Národním parku nezůstane kámen na kameni, resp. zbude právě jenom to kamení.

Těm, co znají sitcom Červený trpaslík, může Stráského tažení za záchranu Šumavy, stejně jako mně, připomenout Rimmerův boj ve voskovém světě. Frčkami posedlý Rimmer vedl do války hodné parafíny (tzv. parafíni byli oživlé voskové figuríny) proti těm zlým. Válku Rimmer nakonec vyhrál. Vítězství ale mělo malinký háček - z těch, pro které svůj boj Rimmer vedl, nezůstal na živu ani jediný.

Zatímco "zelení" aktivisti se poutají ke stromům, starostové místních obcí spolu s kácením posedlým Stráským na ně posílají policii. Obě skupiny tak spolu přímo na Šumavě vedou regulerní otevřenou válku, přičemž se zaklínají porušováním zákonnosti těmi druhými.

Nejpikantnější na té válce je, že obě skupiny mají podle vlastních slov společný cíl - záchranu Národního parku Šumava. (Z druhé skupiny mám na mysli jen vedení NP, Svaz šumavských obcí se nechal slyšet, že by NP nejraději zrušil zcela!)

Každý ale samozřejmě po svém: Aktivisté se snaží park zachránit bráněním v kácení. Stráský a spol. se jej pak snaží údajně zachránit také, ale přesně opačným způsobem; tedy právě jeho kácením.

TOP09 se postavilo za aktivisty

Není bez zajímavosti, že aktivisti našli, pro někoho možná překvapivě, podporu v TOP09, která žádá stop kácení a místo války v zelených korunách šumavských stromů volá po mírovém jednání u „zeleného“ stolu. Názor topky je v tomto překvapivý ale jen zdánlivě. Za TOP09 mluví v této oblasti totiž bývalý ministr ŽP Bedřich Moldan. Nutno říci, že se jedná o jednoho z mála politiků, ne -li o jediného, který ohledně této problematiky ještě neztratil rozum (nebo nepodlehl propagandě druhé strany).

Sežere kůrovec celou Šumavu?

Při pohledu na rozsáhlé kůrovcové holiny si člověk neznalý, případně zmasírovaný propagandou současným vedením parku (hojně podporovanou z Hradu či z „podhradí“ šumavských obcí) vcelku pochopitelně může položit otázku: Nemá nakonec Stráský a spol. pravdu? Nesežere kůrovec, jestli okamžitě nenastartujeme motorové pily, nakonec Šumavu celou?

Nemá (pravdu) a nesežere. Jsou o tom přesvědčení odborníci a jsem o tom poté, co jsem si od nich o problému vyslechnul a přečetl nemálo informací, skálopevně přesvědčen i já.

Největší kalamita kůrovce za posledních 1000 let, to jsou Stráského slova, se koná jen v jeho hlavě a v hlavách jeho noshledů, kterými byl do funkce nastrčen. Jedním z důkazu může být i kůrovcová kalamita po orkánu Kyril v roce 2008. Tehdy byl ministrem ŽP Bursík a „jeho“ vedení kácení v bezzásahových zónách parku tehdy nedovolilo. Na mnoha místech holin kůrovcem sežraných lesů (nejen po Kyrilovi)  vyrůstá dnes na starém sežraném podkladu nový, mladý a silný les. A nejedná se jen o pouhý les, ale o celý zelený ekosystém rozmanité fauny a flóry plný života.

Kdo je skutečnou hrozbou Šumavy?

Né, kůrovec opravdu není hrozbou pro Šumavský NP.

Hrozbou pro něj je současné vedení parku a svaz šumavských obcí, kteří kopou za místní i vnější podnikatelská lobby, která mají za cíl, zjednoušeně řečeno, udělat ze Šumavy malý český Kitzbühel nebo Cortinu d'Ampezzo. Národní park jim v jejich megalomanských plánech stojí samozřejmě v cestě.

Legislativa

Pokud někoho zajímá legislativa okolo NP, podívejme se co nám v současnosti platná legislativa o NP (Nařízení vlády ze dne 20.3. 1991) říká:.

§2

Poslání národního parku

(1) Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k turistice a rekreaci nezhoršující přírodní prostředí.

(2) Hospodářské a jiné využití národního parku musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů podle odstavce 1.

Chceme park vůbec?

Pro vyřešení celého sporu o kůrovce bychom si proto měli nejprve zodpovědět otázku:

Chceme Národní park Šumava na našem území, nebo nechceme?

Pokud nechceme, pak není co řešit. Vypišme referendum s otázkou: „Jste pro zrušení Národního parku Šumava a jeho přeměnu v turistické centrum se vším všudy, co s tím souvisí?“ a je po ptákách. Pardon po kůrovci. Pokud se vysloví pro 50% občanů + 1 další občan, není co dál řešit.

Pokud ale chceme Národní park se vším, co z takových přírodních parků přírodní park dělá, pak bychom měli vyslechnout odborníky na danou problematiku a podle toho politicky činit. Samozřejmě nesmíme přitom pominout ani potřeby místních obyvatel.

To ale neznamená podřídit se diktátu místních či vnějších podnikatelských lobby. To neznamená ani poslouchat „odborníky“ na úplně všechno, jakými jsou Klaus či Zeman.

Poslouchejme selský rozum

Můj selský rozum mi napovídá, že pravdu mají spíše odpůrci dnešního vedení NP Šumava, aktivisti a odborníci na danou problematiku. Při vší úctě, lesník a to ani ten s tou nejvyšší lesnickou školou není odborník na ekologické biotypy a ekosystémy, a hlavně jeho zájmy jsou logicky ve sřetu se zájmy na zachování NP. A už vůbec není žádným odborníkem v této problematice všeznalý a do všeho mluvící prezident republiky.

Můj selský rozum věří spíše těm skutečným odborníkům, kteří chtějí Národní park Šumava, především jejich bezzásahové zóny sjednotit pokud možno do minimálního možného počtu zón a ty pak důsledně ponechat svému přirozenému vývoji (Slyšíte? Slovo bezzásahový je složeno z dvojice slov „bez zásahu“).

A abychom sousední hospodářské lesy ochránili před „zločinným“ broukem, stačí okolo bezzásahových zón vytvořit několikaset metrová pásma, která by měla ostatní hospodářské lesy od brouka přirozeně ochránit.

O Šumavě by měli rozhodnout odborníci

O Šumavském NP by rozhodně neměl rozhodovat prezident republiky! Neměli by o něm rozhodovat ani starostové jihočeských obcí. A „Dr.Voštěp“ Stráský? Ten by měl být okamžitě odvolán ze své funkce pro nekompetentnost.

O Šumavském NP by neměli rozhodovat, se vší úctou k nim a jejich potřebám, ani místní obyvatelé, jak to požadují někteří populisti. Národní park přece nepatří jen těm, kteří tam žijí. Patří rovným právem i všem ostatním občanům, a to i těm dosud nenarozeným.

O Šumavě by měli rozhodnout poslanci a senátoři a to na základě podkladů odborníků. Těch odborníků, kteří o problému něco vědí, problematikou se zabývají celý život, a kteří jsou kroky  současného vedení NP velmi znepokojeni.

Zde nabízím k přečtení jejich Otevřený dopis o NP Šumava ústavním činitelům.

Názor Bedřicha Moldana

Na závěr mi dovolte odcitovat právě pana Moldana z jeho článku, který o této problematice, zveřejnilo Právo:

„Jsem přesvědčen o tom, že součástí sporu o zásahy proti kůrovci je základní nedorozumění o smyslu lesů v rámci národního parku. Opravdu v něm nejde o staletími prověřené a osvědčené lesnické hospodaření, ale o management, jenž by v budoucnosti – byť daleké – měl vést k obnovení původních lesních ekosystémů. Takové ekosystémy sestávají se nejen z dominantního stromového patra, ale i z mnoha dalších rostlinných typů a druhů a samozřejmě z celé bohaté škály živočichů i mikrobiálního života. Uschlé stromové patro neznamená zkázu lesního ekosystému, i když působí na návštěvníky depresivně. Při pozornějším pohledu i málo poučený návštěvník vidí i další složky ekosystému, které žijí a tvoří složité a obdivuhodné předivo života. Pokud ovšem napadené stromy odvezeme nebo dokonce ošetříme chemickými preparáty, to všechno zničíme. Místo živoucího ekosystému budeme mít chemizovanou pláň, kterou budeme pracně a často neúspěšně zalesňovat.“

Na toto téma doporučuji také můj starší článek (2008) zde: Kdo je víc? My nebo kůrovec?