Jiří Šlitr měl starosti jak hasit povodeň a Jan Werich se bál přímo o životy: "Jestli tadle potopa nepřestane, ani medák na živu nezůstane." Mně o život nešlo, ale povodeň z pračky se rozhodně hasit nedala.
V první části jsem napsal spíš něco jako předehru. Protože každé správné drama má své předehry a příčiny. Na dramatičnosti následných událostí to však nic nemění. Spíše naopak, přidává jim to správné "koření života".
Ano, "každý svého štěstí strůjcem". Když se vám ale lepí smůla na paty, o štěstí začnete pochybovat. Posuďte sami.
Nuže, "zlobivá" pračka z první části byla definitvně odvezena. A protože akce kolem její opravy vice či méně směřovala k tomuto kroku, měl jsem již pár týdnů před tím předvybrán model jiné pračky.
Sotva se za servisními pracovníky zavřely dveře, otevřel jsem uloženou stránku s vybranou pračkou - č.5. Objednávka byla záležitostí minuty. A protože to bylo kolem poledne, využil jsem nabídky, že za příplatek mi dovezou pračku ještě dnes, a to dokonce včetně montáže v ceně.
Ne, že bych byl tak rozhazovačný. Pět set korun je docela dost. V mém případě ovlivnil toto rozhodnutí nedostatek času a aktuální naprostá vytíženost v práci.
A tak už kolem osmnácté hodiny mi volala parta pracovníků prodejce, že jsou před domem.
Nainstalováno, pánové odjeli a já jsem se vrhnul radostně do praní. A další den znovu... a odešel jsem do práce.
Jenže ouha.
Pracovníci měli den před tím zřejmě pěkně naspěch. Nevím jakým způsobem přidělávali hadici k vodovodu, každopádně to bylo na křivo. Tady to mate názorně vyvedeno.
A tlak vody nemilosrdně pracoval. Po třetím vyprání, kdy jsem už byl v práci, došlo k úniku vody... a k onomu telefonátu kdy jsem v pracovním procesu zdvihl telefon a tam se ozval hlas mého známého: "Pračka vám vytopila byt! Máte tu 5cm vody."
To, že po ukončení pracího cyklu nedošlo k zavření inkriminovaného kohoutu, nebyla moje vina. Ale to už nemá cenu rozebírat. Kamarád si přizval na pomoc známého... a po onom telefonátu se vrhnuli na likvidaci povodně. Raději si to nechci příliš představovat.
Na výsledku to totiž stejně nic nezměnilo. Následující mini foto galerie mluví za sebe.
Ani mně se ale nevyhnula likvidace následků povodně. Kontrola stavu zdi za skříněmi. Byla to celodenní dřina a protože na to nechci příliš vzpomínat - tak jen jedno ilustrační foto.
Povodeň jsem tedy s pomocí přátel nakonec "uhasil". Ale následky - což ostatně všichni postižení povodněmi vědí - se budu ještě nějakou, možná i drahnou dobu řešit.
Nutno říci, že prodejce pračky č.5 se postavil k problému čelem. Nejenže přislíbil uhradit pojistné škody, ale rovněž sám nabídl zcela novou pračku - v mém životě tedy s pořadovým číslem 6.
Inu, ani tím to neskončilo!
Sotva noví pracovníci převzali pračku č. 5 a nainstalovali č. 6 - tentokrát naprosto perfektně - dal jsem se do praní. Pračka má vrchní plnění. A tím pádem má ve víku nádržku, do které se dávají prací prostředky. V okamžiku, kdy jsem nalil do příslušné části aviváž, nevěřil sem s vým očím. Nádržka protékala!
Vrhnul jsem se k telefonu a honem honem volal pracovníky.
"My už jsme na okruhu," ozvali se, ale pak se slitovali. "Tak my se vrátíme."
Výměna nádržek proběhla přímo na ulici, kam jsem vyběhl v domácích pantoflích - ani jsem to neřešil.
No a pračka č. 6 je tedy v záběhu. Ob den ji zaměstnám - mohlo by to být jistě častější. Ale počasí tomu nepřeje. Prší a tak prádlo schne pomalu. Stejně jako následky povodně, kterou jsem musel "hasit".
Doufám, že tím to skončilo.
Pro vás.
Mne ještě čekají úklidy, opravy, malování... atd.
A třeba vám o tom zase napíšu. Jak praví jiní klasikové humoru Šimek-Grossman: "Člověka to potěší, když slyší o cizím neštěstí."
Doufám, že vás příště ale potěším něčím šťatsnějším.
