Začíná hokejový svátek ve Finsku

Ne, nejsem skalní fanoušek hokeje. Naposledy jsem "našim" fandil na vysoké škole v Sovětském svazu, kde jsme všichi Čechoslováci jako jeden muž řvali: "Góóól!" To když jsme to nandali sborné. Teď to nadnavají nám. Kdo?

Asi vás nepřekvapí, když najdete můj blog v rubrice "Ostatní", protože to moje psaní nemá se sportem nic společného. Sport mne nikdy moc nezaujal. Pokud něco v televizi i jinde vůbec sleduji, je to curling, golf nebo biliár.

Nicméně:

HOKEJOVÝ SVÁTEK VE FINSKU ZAČÍNÁ

Všude už najdete rozpisy utkání, sázkaři chrastí pokladničkami vzrušením, kolik jim to zase "hodí" - protože štěstěna je vrtkavá. Radují se i hospodští a kavárenští - mnozí pořádají extra show na velkoplošných televizích.

Zkrátka to bude hojekový svátek, jak má být.

U máte rozpis zápasů?

Ne, nebojte se, nebudu to sledovat.  Mám teď jiné povinnosti - pracuji na audioarchivu pro vznikající internetové rádio. Začíná se koncem května, takže musím své intelektuální úsilí napnout tímto směrem.

V mých dobách hokejového fandovství (během studií v Sovětském svazu) jsem měl kliku, že jsme nad "Rusy" téměř bezkonkurečně vyhrávali. Psala se léta 1977-1981. A nezapomenu vždycky ty sázky mých zuřivějších kolegů, posměšky a úšklebky, kdykoli jsme to sborné nandali. Nicméně, ve finále družně potom vodka tekla proudem, někdy i česká becherovka (díky směnnému obchodu: provezené džíny z Česka > ruble > becherovka z našeho velvyslanectví). Jedni pak zapíjeli vítězství, druzí prohru.

Tak uvidíme, co nás čeká a nemine letos.

Jistě spousta oslavných článků, spousta zajímavostí...  kdo nás povede, kdo nám co předvede, o sběru hub ... a jiné důležité informace.

Veřejnoprávní Česká televize se už dlouho do předu chlubila, jak má zajištěny zápasy atd. atd.

Tak jsem dnes v rámci zpravodajství na ČT24 shlédl coby nefanda aspoň "otvíráky", jak se v hantýrce říká úvodním reportážím celého dění.

Jen mi nešlo na rozum, proč komentátor Robert Záruba vypadá, s prominutím, jako uvařené prasátko.

No a držme - držte našim  palce!

A protože se jedná o šampionát ve Finsku, tak na závěr jedna anekdota, která se vykládala už za mých studentských časů (tenkrát za ni byly tuším tři roky a více, na tvrdo).

Ermitáží prochází skupinka turistů. Přijdou k obrazu, na kterém je postel a z pod přikrývky je vidět dva páry nohou. Průvodkyně turistů informuje: "Tento obraz má název Lenin ve Finsku." Načež se někdo z turistů zeptá: "Ty nohy špickami nahoru, to jsou nohy Lenina?" "Nikoli, to je Naděžda Krupská." "Aha, takže ty špickami dolů, jsou nohy Lenina?" "Ne, to jsou nohy Lva Davidoviče Trockého." "A kde je Lenin ?" "Přeci ve Finsku..."