Vánoční nálada
Jinak tu vánoční náladu pojímaly Rychlé šípy ve Foglarově legendárním kresleném seriálu.
"Je nemluvný, popudlivý, úrážlivý..." - nevím proč si Jaroslav Foglar pro toto typicky pubertální emocionální chování vybral označení práce že jako "vánoční nálada".
Sám jsem si tím obdobím prošel také.
Ze začínající zimy odskočím do prudkého léta někdy před 47 lety. Vytáhli mne na kempování se švagrovou a její tetičkou. Tetička byla neukojená, osamocená, nudící se padesátnice a měla pocit, že se jí - coby 14 letý mladík - musím věnovat. Její představa zábavy... chtěla hrát karty, dámu, kanastu... co já vím co ještě. Snad abych s ní chodil plavat do řeky a dováděl (???)... Zatímco já jsem měl sebou zásobu právě vydaných brožurek - divadelních her. A chtěl jsem si číst. Sám a bez vyrušování. Tetička mne neskutečně otravovala. A vyhýbal jsem se jí pak jako čert kříži, protože mne víc než její řeči zajímalo, že k mému překvapení Princeznu se zlatou hvězdou na čele napsal K.M. Walló a že to je dokonce ve verších (což ve filmové verzi člověk skoro nevnímal). Inu, tetička se po pár dnech urazila, prohlásila, že jsem "protivný parchant" a konečně mi dala pokoj a já měl klid na čtení. Měl jsem svou "vánoční náladu".
Od té doby jsem pochopil, ba se i příslušně vzdělal v literatuře, že podobné projevy jsou v daném věku běžné... hormony zkrátka pracují. Ale tady nejde o ontogenezi lidské psychologie. V daném věku už dávno nejsem a být tzv. v přechodu se začalo přiznávat mužům teprve relativně nedávno. Možná by se to také mohlo nazývat "vánoční nálada", pro změnu druhá, když se o spoustě chlapů říká, že mají "druhou mízu".
Ale vánoce jsou zkrátka za rohem a my se noříme do té nám známější stránky nálady, pro změnu té pohodovější, usměvavější... Mne tak třeba naladila vánoční brož, kterou jsem koupil jako vpravdě vánoční dárek.
Pravda i pro řadu lidí je to období shonu a chvatu. Shánějí se dárky, lidí všeho druhu šílí. Nakupující i prodávající. Obchody, internetové obchody, následně tedy i pošta a další doručovací firmy.
Inu, známý zveřejnil na Facebooku pár fotografií opravdu pěkně ustrojeného stromku; taková jako přírozená krystalická čistota a stříbřitá čirost, jeslti mi rozumíte. Nic přeplácaného. I ten kříž na zdi se k tomu hodí. A pár světýlek kolem okna a malá "sněhová" dekorace" na komodě u okna.
Tu fotografii sem z pochopitelných důvodů nemohu dát. Tak jsem se vám pokusil alespoň vylíčit své dojmy z ní.
Podělit se naopak s vámi mohu o vánoční náladu z pár fotografií z mého archivu, z návštěvy USA v r. 1991. Nejsou to ovšem klasické fotografie, ale naskenované diapozitivy.
A začít bych měl rovnou tím, čemu v USA říkají "President´s Tree". Je umístěn před Bílým domem. A ano, tehdy jej rozsvěcoval tradičně přímo sám prezident (Ano tehdy George W: H. Bush).
Asi nejklasičtější vánoční náladou byla výstava ve Smithonian institutu; už nevím jestli to byla etnografická sekce... to je jedno. Byla to prostě výstava věnovaná historii amerických vánoc. A chvílemi si člověk přitom připadal jak v nějakém westernu na Divokém západě.
O něco větší šok jsem zažil, když jsem byl v tzv. kulturním středisku sídla americké církve mormonů. Dnes už tím nikoho neohromíte. že jsou na stromech světelné řetězy, ale tehdy jsem si připadal jako v nějaké pohádce. I s tím neuvěřitelným "zámkem" čili kostelem.
Dalším takovým překvapením do vánočních nálad pro mne byla návštěva obchodního centra, zvaného po americku "mall". Ty obrázky odtamtud se příliš nevydařily, ale tehdy jsem poprvé viděl vánoční jídelní servis...
A pak také to, co dnes známe z amerických vánočních filmů se Santa Klausem, stylem: "Copak by sis přál/a k vánocům?"
Dovolím si malou odbočku: ta vánoční nálada pro mne tehdy začala už v letadle do Washingtonu. Tehdy ještě neexistovaly LCD monitory a tak uprostřed salónu bylo promítací pláno; nasadili jste si sluchátka a mohli jste sledovat film. A tak kromě jiného nám pustili tehdy film "Sám doma" - první díl. Copak to, že jsem tehdy chytal anglicky každé druhé slovo, nebylo to hlavní. Ale vzpomínám si, že jsem tehdy umělecky u tohoto dnes komerčně oceňovaného filmu dost trpěl.
Zcela jiné vánoční zážitky na mne tehdy teprve čekaly. Tak jsem se také dostal na exkurzi do Pentagonu. Už jsem zde v rámci blogů zveřejnil pár foto, tak dneska dveře k jednomu z generálů, ozdobené nezbytným vánočním věncem.
Empire State Building v New Yorku je dostatečně známá budova. Představovat vám ji určitě nemusím. Za pohled ale stojí její vstupní hala - tehdy samozřejmě vánočně upravená.
A nakonec lahůdka z Floridy. V polovině prosince, kdy jsme tam odjeli z chladného Washingtonu na víkend, tam bylo nějakých 25.C - tedy pěkné horko. Člověk si ani neuvědomoval, že přicházejí vánoce. Až v jedné uličce Key Westu, kde jsme byli, jsem narazil na opravdu originálního Santa Klause.
No, pokud jste ani teď nedostali tu pravou vánoční náladu, tak už fakt nevím. Ale je to, vážení a milí, jako vždy.
Vánoční náladu budeme mít totiž jen takovou, jakou si ji uděláme!
Třeba i o první adventní neděli, kdy uveřejňuji tento blog.
-----------------------------------------------------------------------------
Všechna foto: M. Faltýn
Martin Faltýn
Kolik minut si denně vyšetříte jen pro sebe?
Tím teď nemám na mysli ono "já chci!" - neboli náš bezbřehý egoismus. Mám na mysli právě jen to "udělat si čas pro sebe a na sebe". Denně.
Martin Faltýn
Letos jako před rokem - Malajsie a navíc Thajsko
Rok se s rokem shledal a nikdy bych nevěřil, že prakticky po roce se znovu podívám do Malajsie a letos také, prvně v životě, do Thajska. A protože dvakrát do stejné řeky opravdu nevstoupíte, věřte mi - bude o čem psát.
Martin Faltýn
Taky jde na vás jaro?
Kocour chce ven na balkón, květiny chtějí ven na záhon, i ta zasazená semínka se už probudila k životu. A v nás se celkově probouzí síla, energie... náhle máme chuť se pustit do nových věcí, třeba i voleb.
Martin Faltýn
Trochu se nám ty (dez)informace rozmáchly
Zažil jsem poměrně drzý článek, navážející se do jistých aktivit. Cožpak, to navážení by bylo v pořádku. Horší bylo, že autor neochvějně odkazoval na důkazní fakta. Což byla ovšem speciálně z jeho strany dezinformace, jako hrom!
Martin Faltýn
"Chci" nerovná se "Mám právo"
Zatímco vy jste dnes dočetli seriál o mé cestě do USA v r. 1991/92, já jsem se vrátil a připravuji pro vás blogy z dalšího cestování. Jako vždy mne čekalo po návratu několik věcí: jet lag, clima lag a návrat do české politiky.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Bez krytí celníky by Březinova skupina nefungovala, řekl žalobce v závěrečné řeči
Soudní projednávání vynášení informací z Celní správy členům tak zvané lihové mafie se dnes dostalo...
SPOLU paroduje heslo ANO a spojuje ho s Ruskem, premiér Fiala to hájí
V kampani před volbami do Evropského parlamentu vsadila koalice SPOLU i na antikampaň. Na sociální...
Emigrantovi v USA pomohl s důchodem archiv StB, našli v něm doklad o zaměstnání
Seniorovi žijícímu v USA pomohl s důchodem v ČR archiv Státní bezpečnost (StB). Právě v něm totiž...
U Prahy vykolejil v zatáčce osobní vlak. Jel 100 km/h, strojvedoucí v něm nebyl
Na železniční trati mezi obcemi Čisovice a Měchenice v okrese Praha-západ vykolejil vlak. V...
- Počet článků 1309
- Celková karma 15,86
- Průměrná čtenost 1151x
Není proto nic snazšího ani těžšího než psát to, co si myslím. Cogito ergo sum. Et: Cogito ergo humor.
P.S.: Kdyby vám někdo tvrdil, že v důchodu budete mít víc času, tak lže.
Seznam rubrik
- Když doma vaří muž
- Tokyo
- Kočičiny
- Osobní
- Zařazené
- Stojí za to
- Zoon Politikon
- Nezařazené
- Cestovatelské nálady
- Drobné postřehy,ne celý článek