Tak už nám to pomalu začíná... Rozsvítily se vánoční stromy (někde i na poprvé), někde - aspoň u FB známých - už mají doma nastrojeno, naklizeno. Jakou vánoční náladu máte vy?
Jinak tu vánoční náladu pojímaly Rychlé šípy ve Foglarově legendárním kresleném seriálu.
"Je nemluvný, popudlivý, úrážlivý..." - nevím proč si Jaroslav Foglar pro toto typicky pubertální emocionální chování vybral označení práce že jako "vánoční nálada".
Sám jsem si tím obdobím prošel také.
Ze začínající zimy odskočím do prudkého léta někdy před 47 lety. Vytáhli mne na kempování se švagrovou a její tetičkou. Tetička byla neukojená, osamocená, nudící se padesátnice a měla pocit, že se jí - coby 14 letý mladík - musím věnovat. Její představa zábavy... chtěla hrát karty, dámu, kanastu... co já vím co ještě. Snad abych s ní chodil plavat do řeky a dováděl (???)... Zatímco já jsem měl sebou zásobu právě vydaných brožurek - divadelních her. A chtěl jsem si číst. Sám a bez vyrušování. Tetička mne neskutečně otravovala. A vyhýbal jsem se jí pak jako čert kříži, protože mne víc než její řeči zajímalo, že k mému překvapení Princeznu se zlatou hvězdou na čele napsal K.M. Walló a že to je dokonce ve verších (což ve filmové verzi člověk skoro nevnímal). Inu, tetička se po pár dnech urazila, prohlásila, že jsem "protivný parchant" a konečně mi dala pokoj a já měl klid na čtení. Měl jsem svou "vánoční náladu".
Od té doby jsem pochopil, ba se i příslušně vzdělal v literatuře, že podobné projevy jsou v daném věku běžné... hormony zkrátka pracují. Ale tady nejde o ontogenezi lidské psychologie. V daném věku už dávno nejsem a být tzv. v přechodu se začalo přiznávat mužům teprve relativně nedávno. Možná by se to také mohlo nazývat "vánoční nálada", pro změnu druhá, když se o spoustě chlapů říká, že mají "druhou mízu".
Ale vánoce jsou zkrátka za rohem a my se noříme do té nám známější stránky nálady, pro změnu té pohodovější, usměvavější... Mne tak třeba naladila vánoční brož, kterou jsem koupil jako vpravdě vánoční dárek.
Pravda i pro řadu lidí je to období shonu a chvatu. Shánějí se dárky, lidí všeho druhu šílí. Nakupující i prodávající. Obchody, internetové obchody, následně tedy i pošta a další doručovací firmy.
Inu, známý zveřejnil na Facebooku pár fotografií opravdu pěkně ustrojeného stromku; taková jako přírozená krystalická čistota a stříbřitá čirost, jeslti mi rozumíte. Nic přeplácaného. I ten kříž na zdi se k tomu hodí. A pár světýlek kolem okna a malá "sněhová" dekorace" na komodě u okna.
Tu fotografii sem z pochopitelných důvodů nemohu dát. Tak jsem se vám pokusil alespoň vylíčit své dojmy z ní.
Podělit se naopak s vámi mohu o vánoční náladu z pár fotografií z mého archivu, z návštěvy USA v r. 1991. Nejsou to ovšem klasické fotografie, ale naskenované diapozitivy.
A začít bych měl rovnou tím, čemu v USA říkají "President´s Tree". Je umístěn před Bílým domem. A ano, tehdy jej rozsvěcoval tradičně přímo sám prezident (Ano tehdy George W: H. Bush).
Asi nejklasičtější vánoční náladou byla výstava ve Smithonian institutu; už nevím jestli to byla etnografická sekce... to je jedno. Byla to prostě výstava věnovaná historii amerických vánoc. A chvílemi si člověk přitom připadal jak v nějakém westernu na Divokém západě.
O něco větší šok jsem zažil, když jsem byl v tzv. kulturním středisku sídla americké církve mormonů. Dnes už tím nikoho neohromíte. že jsou na stromech světelné řetězy, ale tehdy jsem si připadal jako v nějaké pohádce. I s tím neuvěřitelným "zámkem" čili kostelem.
Dalším takovým překvapením do vánočních nálad pro mne byla návštěva obchodního centra, zvaného po americku "mall". Ty obrázky odtamtud se příliš nevydařily, ale tehdy jsem poprvé viděl vánoční jídelní servis...
A pak také to, co dnes známe z amerických vánočních filmů se Santa Klausem, stylem: "Copak by sis přál/a k vánocům?"
Dovolím si malou odbočku: ta vánoční nálada pro mne tehdy začala už v letadle do Washingtonu. Tehdy ještě neexistovaly LCD monitory a tak uprostřed salónu bylo promítací pláno; nasadili jste si sluchátka a mohli jste sledovat film. A tak kromě jiného nám pustili tehdy film "Sám doma" - první díl. Copak to, že jsem tehdy chytal anglicky každé druhé slovo, nebylo to hlavní. Ale vzpomínám si, že jsem tehdy umělecky u tohoto dnes komerčně oceňovaného filmu dost trpěl.
Zcela jiné vánoční zážitky na mne tehdy teprve čekaly. Tak jsem se také dostal na exkurzi do Pentagonu. Už jsem zde v rámci blogů zveřejnil pár foto, tak dneska dveře k jednomu z generálů, ozdobené nezbytným vánočním věncem.
Empire State Building v New Yorku je dostatečně známá budova. Představovat vám ji určitě nemusím. Za pohled ale stojí její vstupní hala - tehdy samozřejmě vánočně upravená.
A nakonec lahůdka z Floridy. V polovině prosince, kdy jsme tam odjeli z chladného Washingtonu na víkend, tam bylo nějakých 25.C - tedy pěkné horko. Člověk si ani neuvědomoval, že přicházejí vánoce. Až v jedné uličce Key Westu, kde jsme byli, jsem narazil na opravdu originálního Santa Klause.
No, pokud jste ani teď nedostali tu pravou vánoční náladu, tak už fakt nevím. Ale je to, vážení a milí, jako vždy.
Vánoční náladu budeme mít totiž jen takovou, jakou si ji uděláme!
Třeba i o první adventní neděli, kdy uveřejňuji tento blog.
-----------------------------------------------------------------------------
Všechna foto: M. Faltýn
