Zažil jsem poměrně drzý článek, navážející se do jistých aktivit. Cožpak, to navážení by bylo v pořádku. Horší bylo, že autor neochvějně odkazoval na důkazní fakta. Což byla ovšem speciálně z jeho strany dezinformace, jako hrom!
Dotyčný autor totiž předvedl jeden z triků, kterými se dnes názorové a "informační" články jenom hemží. On se totiž spolehl, že příliš mnoho čtenářů na ten jím uvedený odkaz neklikne. A spokojí se s autorovým konstatováním "jak praví důvěryhodné zdroje".
A v tom byl ten, v podstatě, podvod.
Když jste si totiž dali tu práci v dnešní uspěchané době a klikli jste na odkaz, dostali jste se na jiný autorův článek, názorově uvádějící obdobné tvrzení. Pochopitelně nikterak jinak, ani faktograficky, ani jnými zdroji neověřené a neověřitelné.
Mediální lhaní tím dosáhlo nových výšin. Hlavně se přitom neutopit ve vlastních lžích.
Před relativně nedávným časem se v rámci známého vyhledávače otevřela další platforma pro psavce, grafomany a jiné zastánce prezentace hodnotových názorů.
Svým způsobem nahradil "blogeřinu" kdysi vedenou na serveru novinky.cz, aby se k tomu tedy v jiné podobě vrátil jejich nynější majitel na mnohem větší serverové platformě.
Velmi záhy se tyto stránky staly rejdištěm hodnotových i dezolátních živlů a samozřejmě také těch, kteří rádi prezentují své či cizí názory a informace.
Vybraní jedinci pak publikuji své blogy zde i tam, v marné naději, že ke slávě a mediální nesmrtelnosti jim pomůže prosté copy-paste.
Začetl jsem se do řady článků... z nich mne zaujalo pár autorů, které jsem si vybral pro případné sledování. Jednalo se ovšem o články typu fejetony - drobné zážitky ze života.
Na příklad také jsem si vybral jednu autorku, která se standardně věnuje biografiím a musím priznat, že občas přišla na zajímavé věci a svůj článek vždy zdrojuje.
Nicméně právě u ní mne trklo něco, co jsem si později uvědomil naplno.
Ani názory, ani informace - sebelépe zdrojované, nepředstavují potřebné kritické myšlení.
Jedná se totiž vždy jen o určité výseče informací, zdrojů, názorů. Nikdy si nekladou nárok na úplnost, nebo dokonce faktografickou správnost, neboli do jisté míry tzv. "vědecký pohled".
Budou to vždy jen názory, fejetony, pohledy na fakta. A to i zpracováním a jejich výběrem.
O to nebezpečnější tyto články svým způsobem jsou.
Díky dnešnímu informačnímu smetí je lze snadno zaměnit za důvěryhodné, za ověřená tvrzení a použít je jako faktografické zdroje... tentokrát tedy "v zajetí omylu" a nikoli vykutálenosti, na rozdíl od toho jak to provedl onen filuta s tím, že sebou ozdrojoval sám sebe.
Proto stále více platí ono okřídlené úsloví "věř, ale komu věříš, měř." Zejména, pokud zapnete televizi, rozhlas a nebo počítač v jakékoli podobě a formě.
Ilustrační foto: autor
