Teplota vrtáku musí být 850.C

aneb zprávy, bez kterých se neobejdeme. Cestovní kancelář ČT24 (jak se někdo vyjádřil v jedné diskusi) nám tentokrát nabídla reportáž z jaderného úložiště ve Švédsku.

Redaktoru Vladimíru Piskalovi bych rozhodně nic nevyčítal. Byl by blázen, kdyby nabídku na takovouto služební cestu odmítl. Podle mého názoru, tento redaktor z tzv. vědecké redakce, patří bezesporu k tomu lepšímu, co ČT24 ve svém týmu má. Ví o čem mluví a umí to i podat. Někdy až moc.

Směřuji k tomu, že je důležité vědět, že ve Švésku testují nové kontejnery na uložení jaderného odpadu z reaktorů. Otázka zní, zda je je důležité jít do takových techických detailů... zda nemáme v současné době důležitjěší témata, než 8 minut celé reportáže.

Spíš mi celá reportáž připomínala návod na "Postav si doma jaderné úložiště", v lepším případě jakoby dle návodu stavebnic Lego nebo Merkur..

A tak vrták má mít teplotu 850.C - aby se měděný kontejner správně utěsnil a svařil; ne víc - ne míň, praví "kuchařka"... názorně nám švédský technik předvádí, jak speciálně upravený, počítačem řízený automobil kontejnery ukládá... Redaktor nám představí historku, jak Švédové přišli na měď /z potopené lodě, kde krom povrchu jinak odolala korozi/... což je v té kupě "vědy" příjemné oživení. (Je to ostatně obligátní švédský Pí´-áR trik pro komunikaci jaderných reprezentantů s veřejností.- viz odkazy níže.)

A perličky z rozhovoru ve studiu:

• Všiml jsem si, že jak v reportáži sám autor, tak i zpovídající moderátor ve studiu, příjmení pana Piskaly hezky zašumlovali. Musel jsem si počkat až na příslušný titulek, abych si redaktorovo příjmení osvěžil.
• Pan redaktor je při rozhovoru ve studiu v myšlenkách stále ještě v angličtině ze Švédska... a tak české odborné slovo "částice" nahrazuje slovem "prvky" a posléze i, jaksi mu vypadne, že X-ray paprsky jsou rentgenové paprsky. Inu, je to redaktor z vědecké redakce. Ještě že se tomu oba moderátoři zasmějí.

Nepochybuji o tom, že celý výlet byl v režii švédské jaderné firmy, americké Westinghouse. Navíc, štědře finančně dotující.

Jak to vím?

Sám jsem kdysi zaskakoval jednoho novinářského redaktora na podobném reportážním výletu před víc jak 15 lety.

Zde vám nabízím odkaz na všechny čtyři části. Abyste věděli, že kromě materiálu na kontejnery se nic jiného, převratného neobjevilo. (No a osobní story máte k tomu jako bonus.)

1. Obrázky ze Švédska
2. Obrázky ze Švédska
3. Obrázky ze Švédska
4. Obrázky ze Švédska

Jak říkám, švédsko-westinghouští PR manažeři mají styk z veřejností dokonale propracovaný. Najděte si v mých původních blozích historku o tom, jak přišli na výbuch v Černobylu. Je to tzv. osvěžující prvek v nepřetržité jaderné masáži...

Reportáž ČT24 sice končila rozhovorem s českou reprezetantkou ohledně jaderného úložiště, ale i tak bych očekával nějakou celkovou větu na závěr a nokoli trochu spěšné odstřižení konce.

Ale nešť, doba je taková, že závěry se moc nenosí.

Jak říkám, hezké TO bylo. Upřímně ale, kdyby to celé trvalo polovinu a nedostali jsme k tomu zbytečné instrukce o jeřábování, svařování a době ledové, mohla nám ČT24 místo toho odvysílat jednu reportáž navíc a celých, jistě více jak odvysílaných 8 minut, si nechat do vědeckého magazínu.

A celé bych to okometoval slovy, jak říká Josef Bek ve filmu Bílá paní:

"Vidíte? Věda..!"