"Táto, já neslyším!"

Tenhle zoufalý výkřik se ozval v ložnici synátora mého kamaráda, když se mladý pán ráno chystal do školy. Posléze nastala korekce, že přeci jen trochu slyší, ale návštěva ORL namísto školy byla nabíledni.

Samozřejmě jste si domysleli, co se stalo. Mazivem zahleněné uši.

U lékaře následovala poměrně nepříjemná procedura. Do injekční stříkačky sestra natáhla vodu, vy jste si podrželi ledvinovou misku pod uchem... a sestra stříkla proud vlažné vody do ušního otvoru. Pokud máte citlivější sluch, jako já, zatočí se vám z toho hlava. Ale i ostatní se jistě shodnou, že je to zážitek, který si dokáží odpustit.

Zbývala otázka - JAK?

V prvé řadě byla nabíledni teorie, že na vině jsou sluchátkové špunty.

 

Ve špatně čistěných uších dokáží špuntíky pěkně posunovat maz směrem dovnitř; obzvláště pokud používáte co nejtěsnější velikost gumových násadek. A jelikož se maz tvoří nepřetržitě, jednoho dne se vytvoří vrstvička, která cestu ke zvukovodům izoluje.

Tentokrát ale nebyla na vine sluchátka.

Ukázalo se, že základním problémem je:

čím se uši čistí.

Tradiční zkreslené informace totiž doporučují vatové tyčinky.

A právě při jejich používání se ušní maz snadno zatlačí hlouběji do ucha, až se stane to, co se stalo: "Neslyším!"

Já sám tuto metodu rovněž nevyznávám. I když techniku čistění vatovou tyčinkou jsem si přeci jen vytvořil. Snažím se objem vaty zmenšit, ať už tím, že ji fyzicky uberu nebo tyčinku prostě namočím a po vytlačení vody zasunuji opatrně a jen stranově a shora dolů... abych právě obsah nezatlačoval dovnitř.

Tuto techniku ovšem používám jen jako doplňkovou, na dočištění. Jinak používám tzv. náhradní nástroje.

Nejsem ovšem takový drsňák, abych si čistil uši sponkou na vlasy, jako to činíval můj tatínek.

Jak to řešila maminka, netuším vůbec.

Sám jsem si vytvořil vlastní čistíko: používám k tomu sponky, pro změnu papírové.

Neděste se.

Já vím, že to chce opatrnost, abyste si zvukovod neoškrábali. Sponku samozřejmě před a při každém použití desinfikuji horkou vodou. Chce to opatrnost a netlačit. Nicméně je take třeba hlídat ohebnost sponek, aby se nezlomily, a rovněž aby se náhodou neuvolnila šupinka galvanizace. Ani jedno by vašemu uchu neprospělo. Takže vždy se věnuji této proceduře s největší opatrností.

Že to dělám relativně správně mi nepřímo potvrdili při kontrole na ORL. Konstatovali, že mám uši naprosto čisté a nepoškrábané.

Teď bude i papírovým sponkám konec. Objevil jsem přímo čistítka s očkem.

Objednávka následovala a teď netrpělivě čekám na její vyřízení. Uvidíme. Doufám, že čistíka budou dobře fungovat. Nebaví mne neustále vyrábět sponkové varianty a hlavně, shánět neustále přijatelné druhy sponky.

Každopádně jsem toto čistítko doporučil kamarádovi pro synátora. Aby se ráno opět jednoho dne neprobudil s výkřikem:

"Táto, já neslyším!"

 

----------------------------------
Foto: internet a autor článku.

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Martin Faltýn | čtvrtek 24.11.2016 18:05 | karma článku: 19,80 | přečteno: 1174x