Tak o čem bych vám napsal v čase těsně předvánočním?

Nebo už přímo vánočním? Pro mne osobně začínaly vánoce vždy až když začaly hrát v rádiu koledy. Zpravidla to bývalo na Štědrý den. Vychutnával jsem si je jak se patří. A těšil jsem se na po-štědrovečerní procházku.

Dnešní doba to vše nejen změnila, ale i posunula.

S vánoční výzdobou -  pardon NÁKUPY - už na nás obchody vyrukují nejpozději počátkem listopadu a mnohdy ještě dřív. Pamatuji se, jak jsem tuto informaci nemohl nějak vnitřně zkousnout během své návštěvy USA v r. 1991 - že "vánoce" už tady začínají tak brzo.

A trochu jsem se tou předčasností cítil podveden a ošizen.

Dneska jsme Ameriku dohnali. Možná i předehnali.

Tedy v tom předvánočním snažení.

Na jednu stranu to chápu - obchod je obchod a špinavé peníze nikdo nezná; na druhou stranu je to škoda.

Je to tak se vším. Trvá-li něco příliš dlouho, pomine ono zvláštní kouzlo očekávaně neočekávaného. A ono kouzelné "něco" zevšední.

Je to jako s dítětem. Dejte mu pod stromečkem jednu hračku - bude z ní mít nesmírnou radost a bude si s ní hrát hodiny. Dejte mu jich víc: zlhostejní k ní a ta skončí během pár dní v krabici s ostatními "krámy".

Těšívali jsme se na vánoce a Silvestra, protože to neomylně znamenalo, že zase uvidíme oblíbené staré české pohadky a taky komedie s Vlastou Burianem. A dohadovali jsme se, jestli to tentokrát bude zase Pyšná princezna nebo Princezna se zlatou hvězdou na čele, či dokonce Byl jednou jeden král. A zda tedy na Silvestra budou Tři vejce do skla nebo to bude Ducháček, případně Když Burian prášil...

Dnešní "zacházení" s pohádkami mi připadá trochu jako jejich znesvěcení. O filmech s Burianem nemluvě. No řekněte, těšíte se na ně ještě? Ať už v některé televizi nebo dokonce doma (nejen) na DVD?

Už se nedivím "Warnerům", že Sněhurku a sedm trpaslíků uvolní k prodeji či promítání vždy jen jednou za deset let. Je to ne nepodobné tomu, když babička vytáhla z vitriny porcelánový servis, protože přijede vzácná návštěva.

A stejné je to tedy s vánocemi. Jejich zprofanování, komercionalizace a honba za zákazníkem mi přijde opravdu poněkud rouhačská.

Ale nemyslete si. Ona se rouhá i církev, nejrůznější nadace a "neziskové" sbírky.

Především, duchovní charakter církevního pojetí vánoc nemusí vyhovovat každému. Šílení kolem adventních věnců a svíček a vůbec celkové současné pojetí (o proti 40 letům komunistického půstu) mi opět zavání nadprodukcí.

A k tomu si přiložím polínko na ono "žebrání" peněz, kdy nás neustále někdo zastavuje s nějakým košíčkem plným cetek pro dobrou věc; kdy nám z televize se slzou v oku zpívají nadační umělci, za uměle pokorného šepotu jiných umělců nahrané vděčnosti za každou poslanou korunu na to či ono konto... *)

*) Za mnohem užitečnější považuji třeba to, že jsem do jednoho dětského domova, po vzájemné dohodě, poslal třeba sérii nejmenovaného čaroděje, prostě proto, že jsem ona dílka přečetl a vracet jsem se k nim nehodlal. Tak jsem je poslal dál, aby udělaly radost zase někomu jinému.

Upřímně: tomuhle všemu se usilovně vyhýbám, no jak ten čert kříži.

Nechci si zkazit ten malý zázrak, až na Štědrý den ráno otevřu oči a pustím si z CD  Rybovu "Hej mistře, vstaň bystře" -  nahrávku z roku 1964 - úvod zpívaný Beno Blachutem. Žádná jiná verze mi od té doby nesmí domů. Stejně tak po štědrovečerní večeři mi sbor zazpívá "Narodil se Kristus pán" z přepisu MC kazety, s Felixem le Breu jako průvodcem mluveného slova. A zazvoním si k tomu na zvoneček, který jsem si jako unikát přivezl ze studií (a není pro něj podstatné, že v Moskvě). Ten zvoneček je totiž z pravé zvonoviny, žádná lidová řemeslná kovařina nebo dokonce kramářská cetka. A byl jednou ze vzácných duchovních církevních věcí, které jsem si vlastně potají přivezl přivezl domů. Jeho skutečně jasný křišťálový zvuk svolává anděly a teprve on oznámí, že nastal čas se podívat, co přinesl Ježíšek pod stromeček. A je jedno odkud pochází - podstatné je, na co věříte.

Ano, kouzlo vánoc mi nikdo nevezme. Ať se to už dva měsíce třpytí, kamkoli se podívám. Moje vánoce jsou moje vánoce a jsem pevně rozhodnut se nenechat do ničeho  tomto směru vmanipulovat.

A přeji i vám, abyste si kouzlo vánoc nenechali zkazit ani vy.