Nastal čas zamyslet se nad odcházejícím rokem 2017. Tak jaká byla ta vaše loňská kost? Masitá nebo hubená?
Škarohlídi by si mohli myslet, že se tím zařazuji mezi agresory nenávistné, nebojím se napsat, spíše feministické kampaně #MeToo (mám si snad stěžovat, že si mne kdysi za mlada chtěla v rohu ateliéru "opřít" jedna herečka?). Nikolivěk, ale já mám na mysli skutečnou "kost" - jak se kdysi dávno říkávalo. A to zejména při obírání kostí na hostině.
Jak vás tedy pohostil rok 2017?
Já osobně:
- jsem nesplnil ani jedno předsevzetí - nebyl důvod, žádná si ani nedávám, žiji naplno
- navštívil jsem aspoň jednu výstavu
- hned zkraje roku jsem byl svědkem ošklivého úrazu z frajerské nerozvážnosti
- pozastavil jsem projekt podcastingu - někdy prostě člověk nemůže dělat všechno
- tradičně jsem navštívil Svět knihy, to si nikdy nenechám ujít
- konečně jsem dosáhl "socialistického" důchodového věku
- a nebál jsem se to roztočit, protože na blbiny mě vždycky užije
- zase jednou jsem si zahrál ve filmu - Čertovinách od Zdeňka Trošky - tak jsem o tom napsal hned dva blogy, protože natáčení se Zdeňkem a filmování vůbec vždycky stojí za to
- samozřejmě jsem byl u voleb... a jsem hrdý na to, že dodnes ze mne nikdo nevyrazil, jak jsem volil
- nakonec jsem si dopřál předvánoční adventní zájezd do Drážďan
A o čem jsem třeba skoro nepsal nebo nenapsal vůbec?
Třeba o vzpomínkách na mé zahraniční zájezdy... Nic než vzpomínat mi nezbylo.
...to když jsem v r. 2017 plánoval letní dovolenou. Dokonce šlo o narozeninový dárek! Měl jsem ji placenou. Dopadlo to tak, že jeden kolega si zabral půlku července, druhý protěžovaný kolega si zarezervoval celý srpen a pak i ještě půlku září... aniž by ten čas využil... a já jsem nakonec rád, že jsem urval 14 denní zákonnou dovolenou na vánoční svátky.
Tak jsem aspoň malajského přítele a pár známých pomohl vypravit do výlet do Malajsie.
Byly i jiné události.
Postihly mne ale i jiné pohromy (věřím, že vás tím potěším - jsme přeci Češi).
Také jsem udělal několik dobrých skutků...mimo jiné asistoval mému majalskému poloslepému příteli při festivalech ezoteriky zdravého stylu života.
K vidění je toho na takových akcích dost a dost.
Cestování mne vloni samozřejmě neminulo... ať již do práce nebo za nákupy.
A konečně nesmím zapomenout na dva kocoury, kteří v létě dosáhli jednoho roku a od té doby úspěšně rostou a zlobí čím dál víc.
No a tak bych mohl pokračovat do nekonečna. Uplynulý rok byl v mém životě na události opravdu bohatý. A co si přát v tom roce letošním?
