Silvestrovské pele mele video

Když už vás nic nebaví a chcete se trochu rozptýlit nebo naladit, tady máte výběr z mých nejoblíbenějších videí... Tak příjemnou zábavu.

Nedá se nic dělat, rok s rokem se sešel a za dveřmi je nový rok 2024.

Oči mnohých se jako vždy upínají k televizním stanicím a doufají, že jim nabídnou něco co ještě neznají nebo už dlouho neviděli. Protože, při vší úctě - dost často nám nabízejí už 100x shlédnuté. Pokud vůbec.

Poctivě musím připustit, že letos skoro všechny televize dělají vše pro to, aby se vyhnuly notoricky známým věcem.

I když, na druhé straně, letmým pohledem na ČT třeba, Silvestry pana Menšíka nebo po půlnoci opakovaný Silvestr 79, jím moderovaný, nebylo lze již mnohokrát nevidět. Třeba se ale dočkáme osvěžení v zábavném pořadu od 21,30 - tady se dočtete, že to bude vlastně "střihák". Nechme se překvapit co neotřelého nabídne pořad kombinovaný průvodním slovem dua Gondíková-Genzer a k tomu hlavně archiv - barnumsky slibující jak legendární scénky, tak zapomenuté poklady.

A další dvě velké televize? TV Nova nás chce nalákat na mejdan v duchu Tvoje tvář má známý hlas a Prima vyrobila silvestrovská talkshow 7 pádů a Partičky.

Ani ve filmové nabídce se revoluce nekoná. Světáci, Král králů, Trhák, Princ a Večernice, Mravnost nade vše... té si cení asi nejvíce ČT2 a Nova Cinema, proto nám obě stanice v různém čase nabídnou snímek "Blbec k večeři". Asi nás mají za blbce.

Nebudu tady dělat výčet všech filmů - Čtyři svatby a jeden pohřeb nebo Slunce, seno, erotika hovoří samy za sebe. Určitě si vyberete.

Ironicky popíchnu, že zázračná porevoluční tvorba v nabídce zdaleka nepřevažuje. Všechny televize jakoby za rokem 1989 udělaly tlustou čáru a tituly pozdější české produkce jaksi upozaďují. V té nabídce je spočítáte na prstech jedné ruky.

Jisté je, že pokud už máte těch stálic plné zuby a toužíte po malém zpestření, dovolte mi nabídnout pár videí i audio z YouTube. Je to něco na způsob, asi jako když mezi těmi všemi načinčanými silvestrovskými obloženými chlebíčky a jednohubkami dostanete chuť třeba jen na utopence, sekanou nebo tlačenku.

A jelikož i tady záleží na vkusu a chuti, neberte moji nabídku za nějakou bernou minci.

Kým začít?

Budoucnost patří mládeži a tak si dáme starý, předrevoluční hit "To máme mládež". Petra Janů a Věra Špinarová to jaksepatří rozjely. Dotyčný snímek je uveřejněn na stránách oficiálního fanklubu Petry Janů na Facebooku. Záznam je z živého vystoupení z r. 2015.

To máme mládež

Jestliže mne se silvestrovských "taškařic" něco fascinovalo od prvního okamžiku, pak to byla "Silvestrovská opera" z roku 1974. Z nějakého důvodu byl zrovna tento Silvestr na indexu a tak byl repízován pomálu. A tak famózní operní úvod, jakož i další v podstatě prohozené hity pánů Gott-Matuška, jsme nemohli sledovat tak často.

Mne okamžitě už tehdy napadlo, proč se toho někdo nechopil a nezaranžoval celé provedení Prodané nevěsty s našimi předními pop zpěváky. A tak Kecalova árie "Znám jednu dívku" zůstává ojedinělým exkursem popu do světa opery. Zde v oficiální licenci Supraphonu pro YouTube.

Ve světě je jinak "zlehčování" vážné hudby velice oblíbeno. Tím teď nemám na mysli, když si "operáci" jednou začas udělají benefitní legrácku. Mám na mysli programové až klaunské vystoupení, aniž by znevažovalo autory, jeho hudbu a koneckonců i samotného interpreta.

Vrchol pro mne v tomto směru představuje americký klavírista Victor Borge. Na YouTube jsem postupně narážel na nejrůznější jeho hudební čísla. A postupem času jsem si jeho vystoupení zamiloval. Posuďte sami. A omluvte sníženou kvalitu, jak se kdysi psávalo na obrazovkách Českoslovené televize. V případě Victora Borge jde ovšem opravdu pouze o kvalitu technickou záznamu, rozhodně nikoli uměleckou. Standardní licence YouTube.

V modernější podobě do toho šláplo polské trio MozArt. Nenašel jsem jejich vystoupení, které by mne nudilo! Tito hudební v podstatě mistrovští klauni ovladají své nástroje i hudební materiál na nejvyšší úrovni. Ostatně jejich nápaditý skeč Gypsum Kings, hovoří sám za sebe. Licence je oficiální účet MozART group TV Youtube.

Co by to bylo za Silvestra bez humoristických scének a skečů?

Až se jednou někdo pustí do nějaké odborné práce na toto téma, bude mít zatraceně těžkou hlavu, jak to dát dohromady. A to i já, relativně pamětník, který zastihl konec 60. let až po celá 70. - 80. - 90. léta, bych s tím měl problém.

Když vezmu ta léta 60. - Jiří Štuchal, Josef Hlinomaz, Karel Štercl, Helena Růžičková, Zdeněk Dítě, Lubomír Kostelka, Jiří Lír, Josef Beyvl, Bedřich Zelenka, Lída Píchová, Felix Holzman, Miroslav Homola... k estrádě si rádi odskočili Miloš Kopecký, Stella Zázvorková, Lubomír Lipský - to byla celá plejáda tzv. estrádních umělců.

No ano, Vladimíra Menšíka nemůžeme z této party vynechat.

Tady máte méně známou, respektive málo reprízovanou historku Perpetuum mobile. Na poslech. Jde pouze o audiozáznam, standardní licence YouTube.

Málo kdo má tolik českých hereček "komind", jako Češi. Neměl bych zapomenout na žádnou, ale v prvé řadě musím jmenovat Jiřinu Bohdalovou.

Ano, když humor tak Jiřina Bohdalová. Ať už to bylo s Vladimrem Menšíkem... a mohl bych zde opět připomenout nereprízovaný Silvestr 74 se skvělou scénkou "Když myšák není doma". Ta scénka je unikátní i tím, že si v závěru zahraje Waldemar Matuška imitující Vlastu Buriana. Oficiální licence Supraphonu pro YouTube.

Druhým partnerem Jiřiny Bohdalové v zábavných scénkách byl pochopitelně Vladimír Dvořák. Já osobně mám nejraději dvě. Z nich vám chci nabídnout scénku "Pauza", z Televarieté z roku 1975 (povšimněte si v hledišti rozesmátého Josefa Beka). Tato scénka je totiž tzv. legrace na druhou - sama o sobě a to, jak si oba dva utahují ze svých vlastních filmových a televizních hereckých profesí. Umět si udělat legraci sám ze sebe, to je největší kumšt. Standardní licence YouTube.

Po roce 1989 se televzní estrády i Silvestry postupně vytrácely z programové nabídky. V prvpopočátcích žezlo od Československé televize převzala TV Nova.

Jiřina Bohdalová spolupracovala s Karlem Šípem a jejich scénky Inzerát a nebo Znásilnění netřeba připomínat. Jelikož nepíšu v tomto směru historii, tak jen vzpomenu různá show Petra Novotného, Ivana Mládka, duo Náhlovský-Mladý, show Karla Šípa...

I tady se ovšem drala ke slovu mladá generace. A z jejich perliček bych rád připomněl scénku "Silvestr Kopečkovic" - pod názvem "Televizor". Standardní licence YouTube.

Na českých obrazovkách něco nového v tomto směru člověk aby opravdu pohledal. Otázkou je, komu jsou nebo by mohly být tyto estrády určeny. Nové generace - počínaje mileniány a generací Z konče - mají zcela jiná média a zdroje zábavy i druh "humoru".

I když televize se snaží o nové formáty; začasto převzaté. Když se soustředím jen na onen estrádní humor, tedy "taškařice", tak vedle Partičky toho mnoho nenajdeme. Možná Na stojáka.

Z toho, co jsem viděl, zrovna tento pořad dělal na mne dojem, jak humor vypadat nemá.

A naopak jak by vypadat měl předvedl "bavič" a komik Zdeněk Izer, který už řadu let předvádí rovněž humor na nejlepší úrovni. Bohužel, rezignací televizí na zábavné pořady tohoty typu, Zdeněk Izer prakticky zmizel z našich obrazovek a je to škoda. Snad proto dostává šanci v zahraničí, kde jeho humoru rovněž nemálo rozumějí.

Tady je Zdeněk Izer v Talkshow Petra Marcina - a když to porovnám s "Na stojáka", protože zde předvádí prakticky tentýž druh humoru, pak nastojákoví "umělci" můžou jít... víte kam (Licence Neskoro večer: Talkshow Petra Marcina, YouTube):

Rozesmát diváka, je největší umění. Není to sice vrchol umění jako takového, ale když je to blbý, tak se divák nezasměje a nezasměje. Proto mám občas rád i takové estrádní výstupy, jako parodii na Halinu Pawlowskou a její talkshow Banánové rybičky. U daného amatérského video jsem remasteroval zvuk, ale Licence patří kanálu @pavlinagavlasova3845 pro YouTube.

Myslím, že to by z humoru stačilo.

Jistě si sami najdete dostatek zábavy na Silvestra i beze mne.

A překvapení nakonec?

Když chci úplně vypnout, pustím si video o tom jak nějaký Japonec nebo Japonka jedou vlakem, letadlem, lodí... zpravidla luxusní třídou... jen tak. Abyste se podívali, co třeba vy sami nikdy nezažijete. 20-40 minut "o ničem". A v tom je kouzlo nechtěného. Nic se neděje (skoro) a vy čekáte celou dobu až se něco stane (skoro).

A proč? Uvidíte, jaká je to po všech těch "řachandách" změna.

O překvapení ale není někdy nouze.

"Zvu vás" na projižďku vlakem, kde jízdenka na 2 dny stojí 6,000 US dolarů a "ochutnáte" menu, které navrhuje kuchař se 3 hvězdičkami od Michelinu. Licence Solo Solo Travel pro YouTube.

Tak šťastný rozjezd do roku 2024.