Šesté kočičiny

Naši dva kocouři zdatně rostou a taky dělají vše pro to, aby rostli. Někdy mám pocit, že je lepší je šatit, než živit. A protože se zabývají nejen krmením, tady je zase řádka nejnovějších fotek z jejich života.

Samozřejmě, jídlo až na prvním místě. A nejčastější kočičí mantrou těch dvou je:

"Nemá ten druhý něco lepšího?"

Stejně se nakonec ukáže, že "nejlepší" to mají ti dvounozí...

Nutné je ovšem nezapomínat také na výživové doplňky zdravé stravy.

A jelikož nejsem zahradník, tak jejich spotřeba travin je samozřejmě větší...

Kdyby to tak ještě za mne zalévali!

Dalším smyslem kočičího života našich miláčků je hra. Kdykoli, kdekoli, jakkoli.

Bílo mourovatý je ovšem rozšafnější - přitahuje jej hlavně počítač, hlavně tedy lovení "myši", na kterou je nutno číhat. Co kdyby vyskočila z monitoru!

A pak se najednou objeví z pod monitoru všetečná, zvídavá kočičí pacička...

...případně se na vás zazubí celý kocour: "To je sranda, co?"

Po legraci... odpočinek. Nejlépe na páníčkově počítačovém křesle...

Ach jo. Zas nic nenapíšu! Tady je beznadějně obsazeno!

No sláva! Konečně si našli na odpočinek jiné místo.

Nesmí chybět ani hygiena.

"Člověče, že to takhle nedokážeš?"

"Nebyla by tam kromě páníčka ještě nějaká rybička?"

A nakonec: zase znovu směle vpřed k novým průzkumům... třeba z koupelny rovnou do boxu na prádlo.

Tak hezký slunečný zářný den!

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

P.S.: Nemáme nějaký nový zázračný druh bílo mourovato jasně červeného kocoura. To je jen dezinfekce po kastraci. Aut aut, tertium non datur = Buď anebo, třetí možnost není.