Tedy rozumějme - s Národním divadlem! Pokud neznáte divadelní hantýrku, zejména tu historickou, čtete laskavě dál. Protože to je samozřejmě - o rouškách!
Legendární herec a divadelní spisovatel veselých historek nejen Klubu dobráků, Bohumil Bezouška, ve svých Tajnostech zákulisí má roztomilou kapitolku s názvem "Dnes šnajdrujeme". A hned to vysvětluje, protože, vsadím se, že ani mladé pokolení v Národním divadle netuší, oč se jedná.
Je to odkaz k dobám, kdy byla tzv. kočovná divadla. Jezdívala od štace k štaci a "dávala divadelní kusy". Nuže, pokud se nesešel dostatečný počet diváků, nehrálo se. Ale herci neměli volno. Naopak, měli za povinnost usednout, dostali jehlu a niť a opravovaly se kostýmy (většinou jejich vlastní), součásti dekorace apod. případně se šilo... Tomu se říkalo "šnajdrovat"... z německého "Schneider", čili česky "krejčí"... tedy "krejčovat".
Ten, jehož jméno nevyslovujeme, uzavřel i divadla. A ta se pohotově zapojila do šití roušek.
Tak jsem včera dostal, ne jen tak odněkud, ale přímo:
roušky z Národního divadla!
A abyste si nemysleli: tohle není jen tak kupovaný materiál! To jsou, prosím, zbytky látek nebo rovnou přímo celé textilie, které hrály v již ukončených divadelních představeních! Přinesl mi je tam známý, takto potomek našeho rodinného kamaráda, kterýžto - ten potomek - začal před nedávnem v Národním divadle pracovat. A protože to je človíček veskrze šikovný, ovládaje devatero řemesel, je pro práci v Národním divadle jako stvořený. Proto ty roušky.
A tak se mohu jen domnívat, co na sobě nosím? Ubrus, závěs na okně, zbytek od kostýmu..? A kdo v tom kusu hrál?
Je v tom tedy i trochu romantiky.
Fotografie ze "šnajdrování" si můžete prohlédnout na facebookových stránkách Národního divadla. Svým způsobem to je zajímavý pohled do míst, kam se smrtelník, ba ani čert, běžně nedostane. Navíc někdo přišel s nápadem "ozdobit" pro potřebné zájemce známou pamětní desku 17. listopadu 1989. Každopádně jde o věc bezesporu chvályhodnou, jak využít již jinak nepotřebné textilie.
A tak si říkám, že třeba já nosím nějakou roušku po tom, co zbylo z představení Ferdy Mravence - protože s puntíky. Kdo ví?
Foto:
1x Michael Ahs. Borských - s lask. svolením
2x Martin Faltýn
