Naše třetí kočičiny

Poté, co jsme v únoru osiřeli po našem "pacholkovi", kocourovi Kryštofovi-Kocourovi bylo jasné, že se s tím musí něco dělat. A tak už pátým měsícem máme doma DVA nové přírůstky a "užíváme si to".

Od června jsme tedy majiteli dvou kočičích kluků. Starší, dubnový 13. 4., bílo-mourovatý dostal jméno Tomík. Mladší, květnový 25.5., černý, nemohl dostat jiné jméno než po svém stejně černém předchůdci - Kryštof.

A od té doby, co k nám koťátka přišla, pěkně vyrostla.

Jak by nerostla, když dostávají pravidelné krmení, vydatné a různorodé, jak se patří.

Nicméně, museli jsme přejít z třífázového krmení na dvoufázové. Koťátka, zvláště to starší, nám totiž začala trochu nebezpečně kynout.

A tak během polední doby je to vždy boj, kdo s koho; kocourci jsou však nemilosrdně vykazováni pouze do rolí přihlížitelů, případně jsou vyexpedováni do vedlejší místnosti za zavřené dveře.

S přibývajícím dospíváním jim samozřejmě není žádná výška dost dobrá. A vlezou úplně všude; pochopitelně nejraději tam kam by neměli vůbec.

Aktuálně má největší úspěch nová hračka, kterou před nedávnem "dostali".

Taky se už začala projevovat odlišnost jejich povah. Starší Tomík je spíše rozvážnější pozorovatel.

Zato černý Kryštof je občas doslova jak čertík z krabičky. Kdyby šel kamarád na Halloween v přestrojení za čarodějnici, o kocoura na ramenou má postaráno.

Jinak, když to jde, oba vlezou všude. Kontrola tašky před odchodem na nákup je železnou pravidelností.

Pokud jsou vyhozena ven, najdou si jinou zábavu. Na to stačí obyčejný kousek staniolu...

...nebo z vany při koupání spadlá pěna v koupelně.

Hygiena ale patří nekompromisně k jejich pravidlům vzorného chování.

To byla tzv. hygiena individuální. Ale není nad kamarádskou výpomoc.

No a samozřejmě, po dobrém jídle a hygieně je nejvyšší čas zase něco naspat.

Tak zase příště: na řádění je zítra taky den.