Key West (USA) a já
Tímto reaguji na blog mého "předřečníka", kolegy blogera Tomáše Flašky. I já mám v tomto směru co nabídnout - především vlastní fotografie a vlastní zážitky. Samozřejmě.
Jak jsem se na Key West dostal? Letecky. Proto mne minula po všech stránkách ona povedená silnice. Letecky je mnohem pohodlnější způsob, zejména máte-li pobytovou základnu ve Washingtonu, jako jsem to měl já. V prosinci 1991. Ráno mělo počasí -4.C a po obědě už na mne svítilo floridské slunce a +22.C V letadle jsem si dopřál i kulinářský zážitek: párek s lívancem a medem. Brr... A když už jsme u těch kulinářských zážitků. Kromě ochutnávky rumu, jaksepatří doutníku a hotelové "kontinentální snídaně" stávající se hlavně z bufetu (párečky, vajíčka, šunka, sýr, máslo, džemík - vše prapodivně umělé) a toastů, jsem zde prvně ochutnal KFC a pro změnu tamější obalovaná kuřecí křídla na medu. Myslím, že kdyby to zavedli i u nás, to by úspěch mělo (na rozdíl od oněch medových lívanců s párkem).
Mezi mé další zážitky nepochybně patří Atlantický oceán. Smočil jsem do něj doslova prsty a dost. Jednak panoval poněkud vítr, jednak - tohle je jiný živel než třeba Šeberák nebo Slapská přehrada! Viděl jsem jak do vody vstoupil atlet - no takový Arnold Schwarzewnegger. Udělal v mohutné vodě asi deset temp asi 1m daleko od břehu, pak se postavil a oddychoval, jako by právě zaběhl stovku. A šel z vody ven. - Tím si u mne tenhle oceán získal jednoznačný respekt a dál jsem jej nepokoušel.
Jízda Old Town Troley autobusem byl zážitek jednak turistický, jednak show. Naše řidička to uměla rozjet, aby byla zábava ("Spropitné vítáno" - hlásá nápis ve voze)... dokonce se zmínila, že snad někde jsou zbytky koleje původní tramvaje? Nedokážu říci, ani na internetu jsem ohledně pravé tramvaje nic nedohledal. Zato jsem našel stránky Old Town Troley. Na jejich videu uvidíte mnohé z toho, co jsem nafotil i já - aspoň vidíte, že vám nekecám, že jsem tam opravdu byl.
Na Mallory Square, kam vás zavezou, tak můžete do obchodu se suvenýry na příklad. Pro mne se to omezilo koupí "pravé" námořnické čapky - jak můžete vidět v galerii na historických foto. Nezapomínejte ovšem, že jsem by o několik desítek let mladší i desítek kilo lehčí.
Tu námořnickou čepici mám dodnes schovanou.
Z návštěvy akvária mne dodnes mrazí v zádech. To není jen tak obyčejný mořský svět, jak to známe, ale tady jsou v nádržích "ty bestie" opravdu chovány a krmeny živě průvodcem. Však to také umí patřičně prodat (tedy pokud tam ještě dnes pracuje, ty bestie ho nesežraly nebo už není v důchodu či ředitelem). Na konci prohlídky si odvážlivci mohli pohladit malého žraloka. No, jeho kůže byla taková hladko-drsná... asi jako když dostanete zimnici...
Tu jste ostatně mohli dostat i při výletu na lodi. Pokud zrovna nepatříte mezi milovníky potápění, paraglidingu apod. Takže takový poklidný výlet na lodi s proskleným dnem... ovšem nesmí to moc houpat, že? Kupodivu mi bylo lépe v podpalubí než nahoře. Protože vítr foukal na naše poměry dost. Ovšem takové ty pravé hurikány sleduji raději maximálně tak v televizním zpravodajství.
Návštěva Hemingwayova muzea byla srovnatelná s návštěvou kostela (ten byl ovšem uzavřen). Procházíte slavnostně podivnými místnostmi, jsou poněkud zklidněné, ztemnělé... kupodivu i chladné. Ani se vám nechce věřit, že je venku slunečno a teplo. Občas vám pod nohama proběhne nějaká ta šestiprstá kočka... opravdu, počítal jsem to. Kočky - jako ostatně pravé kočky - před fotoaparátem, nepostojí, neposedí... Vyfotit i tu jednu byl učiněný zázrak (viz galerie).
Jenže ten víkend na Key Westu uplyne náramně rychle. Kdepak ochutnávat nějaký noční život! Nejvyšší čas se vrátit.
Za ten měsíc v USA jsem nasbíral nemálo zážitků. Někdy o tom všem opět napíšu. A pokud se týká suvenýrů... Kromě oné námořnické čepice to byla třeba vlajka USA, pár drobností z NASA expozice ve Smithonian institutu, našel by se nějaký ten hrníček i jiné suvenýry, ražená památeční mince z new yorského Emprie State Buildingu, tričko (které jsem už dávno daroval a pak také kniha poezie a časopisy, včetně dvou čísel jakýchsi čtenářských receptů. K tomu všemu se určitě vrátím... jen to najít.
Pokud se vám nezdají fotografie ideální: fotoaparát nebyl žádný zázrak. A vězte, že jde o nascanované diapozitivy z kinofilmu. Jsou staré téměř 30 let a jedině díky tomu, že je to Kodak, si uchovaly svoji kvalitu. Zato jsou ta foto všechna moje. Užijte si je v galerii.
Key West (autor foto Martin Faltýn) |
Martin Faltýn
Kolik minut si denně vyšetříte jen pro sebe?
Tím teď nemám na mysli ono "já chci!" - neboli náš bezbřehý egoismus. Mám na mysli právě jen to "udělat si čas pro sebe a na sebe". Denně.
Martin Faltýn
Letos jako před rokem - Malajsie a navíc Thajsko
Rok se s rokem shledal a nikdy bych nevěřil, že prakticky po roce se znovu podívám do Malajsie a letos také, prvně v životě, do Thajska. A protože dvakrát do stejné řeky opravdu nevstoupíte, věřte mi - bude o čem psát.
Martin Faltýn
Taky jde na vás jaro?
Kocour chce ven na balkón, květiny chtějí ven na záhon, i ta zasazená semínka se už probudila k životu. A v nás se celkově probouzí síla, energie... náhle máme chuť se pustit do nových věcí, třeba i voleb.
Martin Faltýn
Trochu se nám ty (dez)informace rozmáchly
Zažil jsem poměrně drzý článek, navážející se do jistých aktivit. Cožpak, to navážení by bylo v pořádku. Horší bylo, že autor neochvějně odkazoval na důkazní fakta. Což byla ovšem speciálně z jeho strany dezinformace, jako hrom!
Martin Faltýn
"Chci" nerovná se "Mám právo"
Zatímco vy jste dnes dočetli seriál o mé cestě do USA v r. 1991/92, já jsem se vrátil a připravuji pro vás blogy z dalšího cestování. Jako vždy mne čekalo po návratu několik věcí: jet lag, clima lag a návrat do české politiky.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Podporujeme kulturu nahoty. Obec na Sardinii jako první umožní nudistické sňatky
Obec San Vero Milis na severu středomořského ostrova Sardinie jako první v Itálii umožní sňatky...
Demonstrace v Tbilisi pokračují. Premiér odvolal návštěvu Spojených států
Gruzínská policie začala zatýkat demonstranty, kteří i ve čtvrtek pokračovali v metropoli Tbilisi v...
Izrael zasáhl budovu bezpečnostních sil v Damašku, osm vojáků utrpělo zranění
Při izraelském vzdušném úderu byla ve čtvrtek večer zasažena budova syrských bezpečnostních sil na...
Záplavy na jihu Brazílie si vyžádaly desítky obětí, přehradám hrozí kolaps
Rozsáhlé záplavy, které v těchto dnech sužují jih Brazílie, mají nejméně 29 obětí. Dalších 60 lidí...
- Počet článků 1309
- Celková karma 16,04
- Průměrná čtenost 1151x
Není proto nic snazšího ani těžšího než psát to, co si myslím. Cogito ergo sum. Et: Cogito ergo humor.
P.S.: Kdyby vám někdo tvrdil, že v důchodu budete mít víc času, tak lže.
Seznam rubrik
- Když doma vaří muž
- Tokyo
- Kočičiny
- Osobní
- Zařazené
- Stojí za to
- Zoon Politikon
- Nezařazené
- Cestovatelské nálady
- Drobné postřehy,ne celý článek