Na konci měsíčního pobytu v USA na přelomu 1991/92 jsem se konečně dostal do New Yorku. Musel jsem si to tak trochu prosadit. A udělal jsem dobře. Za pár dní jsem toho zažil tolik, co před tím za měsíc. Včetně největšího trapasu.
Procházet se New Yorkem - jste do něj buď zamilovaní, nebo jste v něm ztracení. Mně se poštěstilo to první. I přes všechno co jsem tam zažil a nebo právě, proto.
Kdo nevíte, ale hádám, že spíše všichni víte že, New York je, až na výjimky, něco jako stránka v Excelu. Ulice jsou nalinkovány pouze vodorovně nebo příčně.
"V New Yorku, konkrétně na Manhattanu, mají výborné značení ulic. Všechny rovné ulice (od západu na východ) se nazývají Streets a jsou číslovány od jihu na sever (1st, 2nd, 3rd, atd.). Ulice protínající kolmo Streets se nazývají Avenue a jsou číslovány od východu na západ od 1 do 12." (zdroj: perex vyhledávače Google)
Pokud se chcete v New Yorku pohybovat, je nejlepší asi buď si namasírovat nohy nebo najmout yellow cab, čili taxi. A nebo můžete jet "kachličkárnou", jak jsem začal přezdívat newyorkskému metru.
Při pěších procházkách samozřejmě zažijete celou newyorkskou architekturu. Počínaje podivně romantickými stavbami, projdete kolem Katedrály svatého Patrika, přes Wall Street až na samotný Manhattan a až... k zálivu.
Jen samotný Manhattan stojí za zvláštní procházku.
Ve víru velkoměsta New York jsem měl před sebou jeden úkol. Chtěl jsem se setkat s Michaelem Hausmanem, producentem filmů Miloše Formana. - Neměl jsem žádný kontakt ani zkušenosti a podle toho to dopadlo.
Rozhodl jsem se, že telefonní číslo získám od operátora telefonní ústředny.
Už prvním úskalím bylo dorozumět se. S mojí angličtinou, s jejich angličtinou - děvčata pravděpodobně pocházela z okolí Brooklynu - moc se jim rozumět nedalo.
Nakonec jsem asi na třetí pokus vypáčil z několikáté operátorky nějaké číslo a na ně jsem zavolal. Zvedla to jaká si žena, řekla "Moment" a po chvíli mi sdělila, že Mr. Michael Hausman mne přijme o dva dny později v deset hodin, na té a té Street. Mělo k tomu dojít v den před mým odjezdem.
Řeknu vám, docela se mi ulevilo.
V uvedený den jsem se vydal na uvedenou adresu, k vhodnému času.
No, už při příchodu mi mělo dojít, že jde o omyl. Na vývěsní ceduli u vchodu do domu to bylo samý dr. a MUDr. a ortopéd a já nevím kdo ještě...
Hned v úvodu mne zpražila sekretářka, že jsem měl v 9 zavolat a ne na devátou přijít. No,a le když už jsme tady, zeptá se, zda mne dr. Hausman může přijmout.
Byl jsem uveden do čekárny, s tím, že pan Hausman přijde hned. Seděl jsem tedy a čekal. A stále více mi docházelo, že jsem na nesprávném místě a tudíž "v průšvihu". Přitom se mě moje podvědomí snažilo uklidnit, jako proč by producent Michael Hausman nemohl mít na zdi plaketu firmy Kodak (m.j. tedy dodavatel rentgenových filmů pro lékaře)... čas se vlekl, až konečně Michael Hausman přišel. V bílém lékařském plášti, který si sundal a sedl si naproti mně v obleku.
"Víte, nejsem si zcela jist," pronesl poněkud nadneseně, "zda-li jste u správného Mcihaela Hausmana Já jsem ortopéd a s filmovou produkcí nemám nic společného."
Tím jsem rychle pochopil, že jemu asi filmový scénář nabízet nemohu... Pan MUDr. Michael Hausman mi věnoval asi 15 minut svého vzácného času. Studem jsem se propadal, trapas to byl neskutečný; musel jsem hrozně blekotat a omlouval jsem se. Naštěstí, pan doktor Hausman byl mladý noblesní člověk a škrobená schůzka se nakonec změnila v přátelskou až úsměvnou.
Vzal to nakonec s humorem.
"Inu," řekl mi, "já bych vás nebyl přijal, kdybych neměl známé z Československa, kteří zde byli na stáži. Tak jsem si myslel, že jste někdo, kdo mi jde od nich vyřídit pozdravy." A s náznakem pobavení dodal: "A víte že to není poprvé, co si mne spletli s producentem Michaelem Hausmanem?"
Tím pro mne New York tehdy prakticky skončil. Bohužel jsem se nedostal z časových důvodů ani na Sochu Svobody a tak tady je snímek, na jakou nejbližší vzdálenost se mi to tehdy "podařilo".
A dál už si z celého pobytu prakticky nic nepamatuji.
Při návratu do Washingtonu jsem aspoň nafotil kousek Manhattanu.
Na parkovišti jsem ještě pořídil snímek "zástupu" legendárních trucků.
Řádně jsme se se známou, která mne do USA pozvala, přesunuli zpět do Washingtonu a já se začal chystat na návrat domů.
Všechna foto a reprofoto: autor
Fotografie z USA jsou scany 35mm diapozitivů z r. 1992 a daná kvalita je optimální.
