Ano, to je pak radost pohledět. Je zajímavé, že v Japonsku je čisto všude. Na ulicích nenajedte smítko, v kanále podél domů vegetují zlaté rybky... A když pak přijedete domů, ptáte se jediné: Proč?
Inu, dřív, nežli jsem stačil dopsat tento blog, objevil se mi v sítích originální článek z Reflexu. Mají evidentně podobné starosti, i když Reflex... asi bych od něho očekával trochu jiná témata.
Mne k napsání tohoto článku pobídl spíše příspěvek ze sicální skupiny Japanese Culture, Language and Friendship Group. Jak víte, v Japonsku, přesněji v Tokiu, jsem byl.
Vždycky mne fascinovalo mimo jiné neuvěřitelné čisto na ulicích a všude. Japonci si prostě pokládají za čest a samozřejmost, mít kolem sebe čisto. A to jsem při mém prvním příjezdu do Tokia dlouho marně hledal byť jen jeden odpadkový koš! Řeší to prý tak, že pokud nějaký odpad vznikne a nelze jinak, raději jej uloží do sáčku a do kapsy a vyhodí až doma.
A také řada Japonců doborovolně uklízí. Muž na fotografii sbírá cigaretové nedopalky, které spadly někomu do příkopu (i to se stává). Jiný polévá veřejnou (!) ulici vodou z plastové lahve a jiný z hadice. Říkají, že tím prý poskytují vodu Bohu - nazývá se pak "kiyomel". A tito lidé dělají město krásnějším, jak se praví v textu k fotografiím.
Autorem je fotograf Naoki Watanabe, město Imabari Ehime, Japonsko a já mám samozřejmě jeho svolení k použití.
O to větší šoky vás čekají, když se vrátíte z takový cest domů. Rodná Praha vás přivítá neomylným odérem špíny... Třeba když se vracíte MHD: stačí se pečlivěji podívat třeba jen na úpatí jednotlivých sloupů v metru. A pak přijedete domů a naskytne se vám obrázek na přivítanou.
Skoro, aby se člověk styděl ještě napsat, že je autorem této fotografie.
