Kainovo dovolenkové znamení

Ne, nedal jsem se k žádné církvi nebo náboženské sektě. Stanul jsem tváří v tvář faktu nadcházející dovolené. A tak jsem se v rámci příprav pustil do několika opatření. Jako vždy.

Rozhodně je mnohem příjemnější plánovat dovolenou, než naopak.

Vloni jsem si to "naopak" užil dvojnásobně - kdy mé plány nejen změnila tehdejší hygienicko-epidemiologická situace, ale i fakt, že jsem měnil posléze bydliště a čas vyhrazený původní dovolené se změnil v čas stěhovavý. A to to ještě spolu s balením a rozbalováním vyšlo jen tak tak. Loňskou dovolenou jsem si tedy opravdu "užil".

Všichni, kdo jste nějakým způsobem zaměstnáni víte, že když vaši dovolenou neohrožuje epidemie, jsou to potom kolegové a šéfové v práci. Nebudu se pouštět do detailů, ale před čtyřmi roky mi takto zničili dárek k 60. narozeninám - dovolenou, kterou jsem musel s díky odmítnout. Naštěstí byl tehdy dárce natolik "rozumný", že nic nebylo zaplaceno předem. Ale i tak jsem tu dovolenou tehdy rušil jen velmi nerad.

A tak jsem letos využil mimořádné situace na naskočil na vlnu "kdo dřív přijde, ten dřív bere" jako první. Použil jsem přitom stadardních postupů jako písemné schválení v zaměstnání a pak následně zakoupení pobytového zájezdu. Na dovolených dávám pobytovým typům zásadně přednost; pokud chci - poznávací prvky si do toho dokážu vnést sám.

Na to mi stačí potřebný přepravní prostředek.

Toto foto by vám mělo napovědět, že plánuji dovolenou k moři. A uvidíme, no. Všechna možná pojištění jsou aktivována, zaplacena... a zbývá už jen doufat, že to všechno vyjde. Jako by za dřívějších okolností a nebo vůbec - bylo něco definitivně jisté. Nebuďme naivní.

A co mne tedy čeká letos?

Devátá dovolenková cesta na ostrov Korfu.

Zeměpisní znalci mi namítnou, že bych měl nejprve uvést, že se jedná o Řecko. Inu, Korfu je v řeckém geografickém teritoriu natolik zvláštní záležitost, geografiky, historicky a druhdy i politicky, že je to svým způsobem přímo entita. Nicméně nejde o žádný separatismus, prosím.

Osmá cesta se konala před neuvěřitelnými sedmi roky! I zdejší fotografie pocházejí z této cesty - za ta léta mám doma opravdu bohatý "korfový" fotoarchiv.

A rozhodně jej míním rozšířit i letos.

Pokud vás zajímá, jak jsem se na Korfu dostal a proč - zalistujte mými staršími vzpomínkami na Korfu. Stačí si projít rubriku "Cestovatelské nálady. A můj stěžejní článek o Korfu je skoro určitě zde. (A s odstupem let snad už mohu prozradit, že v onom blogu zmiňovaným nerealizovaným projektem byla pohádka pro Helenu Růžičkovou. Producent musel z finančních důvodů film zastavit dva dny před začátkem natáčení. Tehdy padla AB banka, ve které měl všechny peníze.)

Samozřejmě, od okamžiku, kdy se rozhodlo, že letos pojedeme na Korfu, jsem začal podnikat různé přípravy - ne nepodobné těm na předcházející výpravy. Technické drobnosti, jako nabíječka mobilu, opalovací krémy, doplnění šatníku o nové a hlavně padnoucí plavky, dále osobní léky - letos samozřejmě i vakcinační potvrzení atd.

Poněkud jsem inovoval ještě jednu věc -  a to, boj proti "třídnímu nepříteli", proti komárům.

Po delším váhání jsem se rozhodl zkusit náramky s výplní jakýmsi repelentem. Prý to zabírá. Zvolil jsem rovnou sportovní variantu, s reflexními prvky. A objednal jsem ty náramky pochopitelně dva. Červeno oranžový pro přítele - viz zkombinovaná dvě foto - a sobě modrou variantu. Ovšem na její dodání stále ještě čekám, protože jde o jiného dodavatele. Ten prvotní totiž modrou v nabídce nemá.

No a co byste mysleli?

Je to poněkud nepochopitelné, ale paradoxně - dnes, sotva jsem přišel do práce, začalo mě svědit zápěstí levé ruky. Po pár minutách zkoumání, jestli mi řemínek od hodinek nezačal způsobovat nějakou vyrážku, se to objevilo. Malý typický svědivý pupínek. Zkrátka, vrhnul se na mne nějaký komár.

Inu, pupínek jsem hravě zlikvidoval - jsem na to průběžně vybaven. Ale to píchnutí beru něco jako dovolenkové Kainovo znamení.

A jakou vinou jsem tedy zatížen já?

Nemohu si pomoci, ale pokud chci na dovolenou a opravdu si odpočinout - pak jedině Korfu!