"Já vám pšínést pápat, kousat, kuřit..."

Tak nějak jsem si připadal najednou jak v Haškově románu, kdy paní baronka navštívila Švejka v nemocnici, když jsem četl, že Lipavský předá Ukrajině 500 traumasetů a česká vláda 4006 kusů dělostřelecké munice.

Česko poskytuje Ukrajině rozvojovou a humanitární pomoc.

Navíc poskytujeme miliony na podporu rozvoje občanské společnosti.

To je v pořádku a nedá se nic namítnout, řeknete si. Rozhodně nedá.

Česká republika prostřednictvím nejrůznějších organizací, vládních, nevládních, nadací či neziskovek poskytuje pomoc různě po celém světě. Natažených rukou je pochopitelně vždycky víc než je chleba. A staré známé úsloví praví: chceš-li někomu pomoci, nedávej mu chleba, ale nauč jej si na něj vydělat. Mno.

O něco fantasknějším vybočením z onoho úsloví je proto to, co se v současné době děje v rámci chování Česka při eskalaci konfliktů Ukrajiny a Ruska. Rusko, tedy Putin, již předvedl své metody při "anexi" Krymu. U Donbasu se snaží o něco podobného, plus provokativní vojenské kroky - a kdo za tím vidí jen politiku, je krátkozraký naiva. Jde totiž o rozsáhlý těžební a průmyslový region, jak praví Wikipedie. V souvislosti s tím si proto zapamatujte tři slova: uhlí, železo, mangan.

A tak tedy "Česko pomáhá" - což je titul jak z nějaké veřejnoprávní televizní soutěže. Informace k tomuto čerpám z článku ČTK-České noviny. A je zvláštní, že všechny ostatní zdroje, včetně ČRo, Seznamu, ba dokonce Blesku! přebírají zprávu prakticky doslově a nic nového k ní nepřidají. O čem ty informace jsou tedy...

V prvé řadě je fascinujcí ta číslovka 4006 - víc jich asi ve skladu nenašli a každý kus dělostřelecké munice je zkrátka dobrý. I těch 6 nad čtyři tisíce - co kdyby zrovna ty vyhrály Ukrajině konflikt.

Stejně tak je dojemná informace o cestě Piráta Lipavského. 500 kusů traumasetů "první pomoci" (a co v nich je? budou aspoň k užitku v případě nutnosti?) *), na jejichž přípravě se podíleli i dobrovolnící z nevládních organizací. Aspoň k něčemu jsou ty organizace dobré, řeknete si.

*) Aktualizace v 17:20 - ČT24 konečně přineslo reportáž na toto téma. Jedná se vesměs o zdravotnický materiál, pro první pomoc. Inu, možná to někdo "vytvořil" i na základě postesknutí v tomto blogu (což bych byl velký optimista), nebo je to spíše novinářsky vděčné téma. Obzvláště na sobotu.

Vystavíme-li přibližný účet:

• rozvojová a humanitární pomoc 74 milionů /za vzor berme údaj z r. 2021/
• rozvoj občanské společnosti 18,5 milionu
• dělostřelecká munice, 4006 ks v hodnotě 36,6 milionu korun
• traumasety 3,6 milionu

pak to dělá:

CELKEM (prozatím): 132,7 milionu korun z Česka pro Ukrajinu jen pro rok 2022.

Vládních, oficiálních. Nebudu se proto pouštět na tenký led týkající se pomoci v zaměstnanosti apod.

Kladu si pouze jednu otázku.

Čemu oněch 500 balíčků a 4006 nábojů pomůže?

Pomůže to ke zklidnění napětí mezi Ukrajinou a Ruskem?

Věřte mi, že bych si to moc přál.

Jenže obě tyto akce mi přijdou jako typické české švejkování. To není jen snaha předstírat úctu k autoritám a na druhé straně je sabotovat, jak to dělal svým způsobem Švejk. To je i o onom patolízalství, snahou být papežtější než papež, ale i o donašečství (a potažmo udavačství). Česká povaha i politika stále tak nějak kopírují chování Čechů za Rakousko-Uherska.

Možná nemám zrovna to nejreprezentativnější vydání Haškova Švejka. Ale obsah a smysl zůstává.

A když už jsem zabrousil titulkem do zmiňované kapitoly návštěvy staré baronky, an šla podpořit Švejka v jeho bohulibém úsilí zapojit se do války i přes všechen revmatismus, chce se mi směrem k ministrovi zahraničí a jeho dárcovské misi pronést slovy dr. Grünsteina:

"Potom dejte Janu Lipavskému ještě klistýr."