Neustále nás bombardují eurovolební průzkumy. Především typu: koho budete volit? Co si myslíte o...? Jaký je váš názor na...? - Aneb: necháte se ovlivnit průzkumy?
Reklama prochází celým mým životem nejen pasivně - jako diváka nebo čtenáře - ale i aktivně.
V životě jsem si už zahrál v řadě reklam - hlavní i vedlejší role. A protože už je to víc jak 20 let, tak všechna poviná "mlčení" jsou promlčena. Proto vám mohu prozradit, že jsem také pracoval ve dvou velkých reklamích agenturách jako produkční ředitel. Nebudu je jmenovat - ale jedna z nich byla (a je) jedna z předních česko-amerických reklamních agentur u nás. Ovšem, "veselé historky z natáčení" si nechám na jindy.
Co tím chci naznačit? Že vím, o čem mluvím.
Našimi médii neustále probíhá skrytá předvolební politická kampaň. A bohaté diskuse jen nasvědčují tomu, že si média i agentury mohou mnout ruce, jak se jim to daří. A dařilo i v době když oficiálně žádná kampaň ještě nezačala.
Volby do Evropského parlamentu jsou zde. Ale výzkumy na toto téma probíhaly už drahnou dobu. Jde o to, že nás média nás dlouhodobě a s předstihem zásobují průběžnými odhady, jak by se ta která strana dostala či nedostala do parlamentu (europarlamentu) a s kolika procenty. A to je totiž už samo o sobě politická kampaň.
Jak to?
Inu, jde o ovlivňování nerozhodných voličů. Aby viděli, že "aha tahle strana má víc hlasů, tak se k ní přidám, protože ta strana, která je mi sympatická, tak hlasy ztrácí nebo jich má dokonce málo,a by se do parlamentu dostala.. tak to já jim můj hlas raději nedám, aby nepropadnul."
Právě jste se dozvěděli základní cíl reklamních kampaní a zveřejňovaných průzkumů.
Nemyslete si ale, že je to jen o tom.
Jako krásný příklad nám poslouží veřejnoprávní Česká televize. Ta má za úkol mimo jiné "vyváženost". Takže úspěšně maže med kolem úst všem, kdož by si stěžovali, že se ten či onen politik neobjevuje na obrazovce. Objevuje. Ovšem, jde o to
- kolik prostoru dostane k mluvení
- jaká část jeho výroku je použita
- jaký je zvolen kontext
- jaké je stanoveno pořadí
Vězte, že větu "dokázali jsme úspěšně udělat to a to" lze nádherně atakovat dvouminutovým vyjádřením jednoho či dvou opozičních politiků. Ti svým mluvením dokonale smažou nejen význam dokázaného, ale i dokázané vůbec.
Nejde tedy pouze o vyjádření jako takové, ale hlavně o to jak je s ním mediálně nakládáno.
Odbočím na chvilku jinam: ne nepodobným manipulativním způsobem se vyrábějí pop hvězdy, na příklad. Stačí trocha šikovné reklamy, možná nevinný skandálek, účast v nějaké talk-shov a hle! Máte dojem, že lepšího zpěváka/zpěvačku jste v poslední době neviděli a (naštěstí) ani neslyšeli.
Jako příklad mediálního nakládání "s prostorem k mluvení" může sloužit postesknutí kolegyně Samkové o jejím přizvání k eurovolební debatě. Posteskla si, co asi tak může říci za jí vyhrazených, do 4 otázek rozdrobených, 9 minut.
V diskusi k jejímu článku, kde píše o pozvánce k diskusnímu pořadu moderovanímu redaktorem ČT, Bohumilem Klepetkem, jsem napsal:
Jak vidno, dva příspěvek v diskusi hodnotící to pochopili, tři nikoli.
Takže, kdyby náhodou měl politik co hutného říci i během vyhrazeného např. předvolebního času, je tu ještě moderátor, aby mu v tom zabránil.
A ještě jinak o časovém prostoru?
Když si vezmete ony zmiňované předvolební průzkumy... - máte pocit, že reprezentanty stran vidíte četností v médiích podle výsledků průzkumu? Samozřejmě, že nikoli! Vidíte je podle toho, jak si NĚKDO přeje, aby dotyčné strany a jejich reprezentanti byli vidět.
Protože platí pravidlo: sejde z očí, sejde z mysli.
A v takovém předvolebním klání skandály, pochopitelně nikdo "vyrábět" nebude - tedy především u spřátelených stran. Pokud vypukne skandál u ostatních stran, je to v pořádku. U "neostatních" je naopak třeba skandálek co nejrychleji zamést pod koberec; zhladit ostří stylem "on to nemyslel tak zle", "jde o omyl z nezkušenosti, z neznalosti... špatně mu poradili" apod.
Ironicky dodám, kdykoli se pokusí o něco podobného premiér Babiš nebo prezidentův mluvčí Ovčáček - joj! Jak říkala moje babička: "Pes by od něj kůrku nevzal!"
Takže, vážení, i při tom, co je vám médii předkládáno, vezměte selský rozum do hrsti a zvažujte nejen co vám média říkají, ale co se vám snaží vnutit a co může být za tím... zcela podle pravidla "komu ku prospěchu?"
A závěrem ještě jedno pravidlo. I v reklamě platí:
"Věř, ale komu věříš - měř!"
A držím palce v Eurovolbách i tímto článkem, kterým uzavírám mé eurovolební téma.
