Je to úchvatné, vznášet se na hladině, pozorovat rybky a vůbec celý ten podivuhodný podmořský svět pod sebou. Kdo nezažil, neuvěří jak kouzelné to může být.
Omlouvám se, ale nic z toho jsem sám nezažil, ani neviděl, ba ani nezachytil mou speciální kamerkou. Jak jsem vám původně v jednom blogu sliboval.
Omlouvám se i kolegovi Stejskalovi. Těšil se na bohatou obrazovou fantazii, ba přímo na kapitolu "Moře, focení pod hladinou". Leč bohužel.
Na šnorchlování, tím spíše “kamerování”, zkrátka nedošlo.
Kdybych byl podvodník, vytečkoval bych celý blog do prázdna a až nakonec bych umístil jediný obrázek pořízený onou kamerkou. Což byl jen tzv. suchozemský test.
Ještě včera večer mne napadlo to “zachránit”. V nedalekém kiosku přes plážové hřiště měli hezké série pohlednic s korálovými rybkami. Ale zas tak “nedaleko” to nebylo; měl jsem v sobě večeři a la karte - na rozloučenou. A při dobré krmi i moku je daleko cokoli. Třeba i ubrousek spadlý pod stůl.
A podobné podvůdky nemám v povaze.
Objektivně vzato nám trochu nepřálo počasí. Hned první den menší průtrž. (O kus dál to prý byla doslova bouřka, jak jsme se dnes při odletu dozvědli od jedněch klientů.)
Naopak poslední tři dny byla vyvěšená červená vlajka.
A mezi tím?
Já už jsem vám říkal, že mne do moře jen tak někdo nedostane!
A tak tady je ten jediný testovací obrázek z malé kamerky.
Závěrem se ještě musím omluvit čtenářům pilně sledujícím mé blogy.
Proč po blogu číslo 3 následuje hned číslo 6?
Vysvětlení je prosté a snad i bohulibé: abych kolegu Stejskala nenechal tak dlouho marně čekat!
