Moje odpověď zní - ano. Svět bude ještě chvíli předstírat, že se nic neděje a jde o lokální konflikt. A půjde se cestou od malých činů k velkým slovům, aby tomu bylo posléze naopak. A otázka už nezní Kdy? ale Jak?
Historie se zjevně začíná opakovat.
Česko-Slovensko má svoji historickou zkušenost s Mnichovem 1938. A historickou zkušenost má i Evropa. Tehdy tomu neříkali "salámová metoda", ale historická paralela se začátkem včerejších událostí je evidentní.
Historici jsou ale zjevně již dávno zalezlí - média jsou navíc naprosto neschopná, aby jim dala širší prostor v době, kdy je ještě nějaký prostor pro relativní zastavení. Jejich "hlas" by totiž možná ještě mohl trochu zchladit hlavu politikům. Jenže rozhodující jsou politicko-ekonomické zájmy, nikoli varovná slova historiků - nejsou a nikdy bohužel nebyly.
Jaký je ještě prostor pro jednání?
Jaký je ještě prostor pro odvrácení velkého konfliktu?
Aktuálně jediný: dát mu co chce. A podepsat dohodu o postoupení území... tedy uznání nezávislých republik.
A kde se zastaví?
"Historické omyly" na politické mapě světa už byly v minulosti napravovány - nejprve onou Mnichovskou dohodou, posléze - asi nemusím pokračovat.
Co bude dál?
Svět bude chtít ještě aspoň na chvíli oddálit nějaký velký konflikt. Neboli - na chvíli aspoň něco (své kšefty) zachránit.
Budou se scházet Rady bezpečnosti, proto zatím zůstane u proklamací o sankcích.
Sankce velmoci, která si krátce před tím zařídila podporu jiné východní velmoci, budou prakticky neúčinné.
A politická vyjednávání?
S velmocí, která má prst na spoušti jaderných zbraní - o čem chcete vyjednávat? Podmínky si kladou vždy vítězové a kdo je to v tomto případě, netřeba pochybovat.
Je vůbec ještě nějaký prostor?
Přejme si, aby byl.
.
P.S.: Proč nepovoluji diskusi? Historie a souvislostí znalým nemusím nic vysvětlovat. A ostatním stejně nic nevysvětlíte. Ostatně, blog se svými názory si můžete napsat sami.
