Tak vážení, přesně před 55 lety jsem se narodil. A blog se zveřejnil dokonce i přesně v hodinu a téměř i v místě narození. Tak co říkáke? Mám bilancovat?
No, bilancovat může člověk v každém věku, kdykoli, kdekoli a každý den, tak proč si tím otravovat zrovna narozeniny, ne?
Ono, ruku na srdce, na člověka pak jdou nejrůznější a nejhrůznější chmury. A to je lepší si toho nevšímat a dívat se s optimismem do budoucna a těšit se do čeho případně ještě jde. Jako do důchodu, do univerzity třetího věku, k vnoučatům a krmení kachen a taky do Pelhřimova... (znalci vědí :-) že?)
Také jsem zabrousil pochopitelně do Wikipedie, kdo se dne 3. června narodil. Na příklad z mně známých:
- Josefine Bakerová (1906) - jazzová zpěvačka
- Alain Resnais (1922) - francouzský režisér
- Tony Curtis (1925) - americký herec, Josephine z mého oblíbeného filmu "Někdo to rád horké"
- Allen Ginsberg (1926) - americký básník
- Raúl Castro (1931) - kubánský politik
- Suzi Quatro (1950) - zpěvačka
a dál následuje série většinou mně už nic neříkajících jmen: umělců, sportovců a jiných VIP osobností.
Z českých, pokud vím tak
- Vincenc Makovský (1900) - sochař
- Václav Vorlíček (1930) - filmový režisér
- Tomáš Verner (1986) - bruslař
No, celkově výkvět osobností jakž takž. Tak jsem se raději soustředil na obrázky, které lze na internetu nalézt ve jménu narozeninové číslovky 55.
Pětapadesátka, to už je přeci jen věk a poměrně často první záminka pro vtipálky s omezením rychlosti. Teda ono je faktem, že už si tu omezenost člověk sám začíná uvědomovat, ale proč mu to ještě připomínat, že jo?
To už je lepší nějaký ten dort. A zase spíš ta omezení... takže asi nejsypmatičtější je mi ten dort s nápisem "Zůstaň na živu!" - to není zas tak úplně špatný nápad, co říkáte?
Narozeniny jsou vhodnou záminkou darovat nějaké ty kýče. Magnetku na ledničku, tričko a nebo také podložku pod myš... Hezké no. Ale co s tím příští rok?
Pozvánky a gratulace s číslovkou 55 se dají dělat různé - většinou nepůvodní a je jedno, jaké číslo na obrázku bude. No tak nevím jestli je lepší být korunován vavříny, podlehnout tvrzení, že 55 - to je síla (rocks) a nebo podlehnout svodům krásné Betty Boop, která sama už má pětapadesátku dávno za sebou, neb se "narodila" v roce 1930. Dnešní pětapadesátník by na obrázku raději viděl jinou sexbombu.
A tak asi nejvíc člověk uvítá různá oznámení, že 55 je teprve čas toho správného probuzení. Nebo, že 55ka vede k 66ce, která se klidně může přehoupnout až v 99ku. A konečně, že "55" - to je vlastně Velká pětka. Koneckonců člověk má pět prstů na rukou a vždycky to jakoby znamenalo něco velkého.
O "Velké pětce" se člověk dočte nejrůznější věci. Je tak nazývána pětice nejnebezpečnějších afrických zvířat, byla to i skupina vlivných politiků jedné úřednické vlády za prezidentování T. G. Masaryka, velkou pětkou se nazývá kdejaké uskupení firem, výrobců ale i organizací, uskupení, spolků a jiných institucí, které by tím rády podtrhly svůj význam. Sympatických je pak i pět hvězd nebo hvězdiček, osobně je mám nejraději na koňaku ale ta whisky taky není špatná. A "five star" se také někdy označuje exotické ovoce s názvem carambola.
A tím bychom mohli toto bilancování ukončit. Co chcete víc?
Jo, člověk samozřejmě v rámci "druhé mízy" dělá nejrůznější blbosti. Takže se nedivte, že jsem se pro onen narozeninový čas kompletně oholil a nechal si obarvit vlasy. Ono je nekdy lepší podívat se pravdě přímo do očí. Výsledek posuďte sami. Ať tak nebo tak: vousy i vlasy zase nechám zase dorůst do své původní běžné délky i barvy. Hned jak to co nejdřív půjde.
se tak
