5 týdnů dovolené v Asii čili blázinec – 6

Co je prazákladem všeho, když se vydáte na 5 týdenní cestu do ciziny a nemusí to být jen Asie? Pochopitelně v prvé řadě pravidelná kontrola stavu účtu v bance. Ušetří vám to mnohá nemilá překvapení.

A tak, každé ráno, dřív než si vyčistím zuby, ještě v rámci ranního lenošení, otevřu v mobilu příslušnou aplikaci: s napětím čekám, co se mi vyloupne v položce "Mé konto".

"Včera", tedy den předem, jsem platil za autobusovou jízdenku. Ten autobus nás měl s přítelem odvézt se Singapuru do Malajsie a následně jsme měli přestoupit na jiný a pokračovat do Penangu. Jenže na mne na konci transakce vyskočila informace, že se platba z technických důvodů neuskutečnila.

A tak jsme zvolili jinou variantu. Prostřednictvím našeho původního prodejce letenek jsme zakoupili letenku Singapur - Kuala Lumpur. Poletíme a hotovo.

Jaké bylo moje překvapení následující den ráno, když jsem zjistil, že částka za jízdenku na autobus byla z účtu stržena!

A peníze na stromě nerostou, ba ani ten králíček, co se ujal vlády a kterého jsem vyfotil o den později na letišti, nehodlal štědře rozhazovat. Na rozhazování peněz jsem tu, podle něj, byl já. Totiž.

 

Nejjednodušší mi přišlo autobus stornovat. JENŽE. Ehm, a ehm... telefonát uskutečněný z místní SIM karty k ničemu nevedl. Pokus stornovat jízdenku přes aplikaci - ani omylem. Stálo nás to 700Kč. Vyhozených. Romanticky jsem si pak už jenom představoval, jak autobus vyjíždí s našimi prázdnými sedačkami, které jsme měli zaplacené a které jsme měli zaujmout.

Inu, stálo mne to celé docela slušné nervy. Naštěstí přítel sám konstatoval, že jsme nakonec udělali dobře, že letíme letadlem.

Aspoň mne to naladilo na třetí Hop On Hop Off výlet autobusem. Měl být noční.

Ovšem tentokrát jsem jel já sám. Přítel odmítl výlet s tím, že ve tmě stejně nic nevidí. Udělal chybu. Nejen k vidění, ale zážitků bylo dost a dost. Jenže to jsme netušili ani jeden z nás.

Vypravil jsem se opět k nástupnímu místu u obchodního centra. Poněkud jsem se divil, proč je nástup už v 19 hodin.

Ukázalo se, že tentokrát to bude opravdu hop sem-hop tam. Autobus nás kolem pamětihodností odvezl na nějaké místo (zdarma). Tam jsme horlivě fotili... a pak najednou padla tma. Rychle a kvalitně, jak tomu v tropech bývá.

Ovšem, vrcholem programu byly dva body.

Především  - street food market. Paradoxně se odehrával mezi mrakodrapy. Jakýsi ostrůvek kiosků, grilů a mini kuchyní.

Podivný svět pod širým nebem.

Byli jsme sem průvodcem autobusu pozváni, abychom ochutnali kuřecí špíz zvaný "satay".

Byla to opravdu jen ochutnávka. A kdo chtěl, mohl si u spřáteleného obchodníka koupit celou porci.

Já jsem prošmejdil celý areál a překvapilo mne, z jakých a kterých končin Asie se tu prodávalo jídlo.

Jenže čas plynul a my jsme byli opět naveleni do autobusu, abychom jeli na poslední místo našeho výletu "Gardens By The Bay".

Protože byla noc, ze samotných zahrad jsme prakticky nic neviděli. Ale byli jsme spolehlivě navedeni na malý plácek. Odtud bylo nejen vidět do hlavní části s atrakcemi. Ty připomínaly něco jako naši kolotočovou pouť. Hlavně šlo ale o to, stihnout "květinovou" světelnou show.

A mně se podařilo ji natočit. Čímž omlouvám zejména ke konci rozkolísaný obraz během zoomování. Přeci jen udržet fotoaparát v ruce není maličkost a já jsem nepočítal s tím, že budu takto dlouho něco natáčet. Jinak bych se na to vybavil jinak. Leč, stalo se a vy si užijte show.

/autor videa M. Faltýn; licence YouTube/

Byli jsme z toho docela omámeni a jako výlet to stačilo. Poté už nás autobus odvezl jen zpět k obchodnímu centru.

Já jsem se pak "zkušeně" odvezl metrem k hotelu a s přítelem jsme se vydali na večeři.

A čekala nás pak už jen jedna cesta: na singapurské letiště Changi a hurá do Kuala Lumpur.

Trochu jsem se na to díval s obavami. Opět to bude spousta ježdění, setkání s příbuznými a z velkoměsta potom rovnýma nohama do vesnické haciendy. Tak trochu jsem pak doufal, že si posléze odpočinu na ostrově Langkawi.

Předběhnu událostem. Žádný oddych se nekonal. I přítel nakonec konstatoval, že toho všeho bylo až nad hlavu. Ale o tom všem v dalším pokračování.

 

 

Všechna foto i video: autor

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Martin Faltýn | sobota 8.4.2023 8:08 | karma článku: 18,56 | přečteno: 519x