5 týdnů dovolené v Asii čili blázinec – 21

To snad z dovolenkového blázince stačí. Zbýval nám před odjezdem jen jediný, celodenní výlet. Byl trochu zpackaný. Na doporučení jsme si totiž najali auto řidičem a údajně i průvodcem v jedné osobě.

V obchodním centru nám slečny u turistického kiosku, v rámci jiných nabízených aktivit, nám poradily, abychom si pronajali výletní auto s řidičem. Na čtyři, na šest, na osm hodin. Kromě vodních atrakcí nebo túry jsme už všechny další možnosti vyčerpali. A tak, abychom využili zbytek dovolené, pronajímáme si auto na osm hodin.

Jedeme na okružní jízdu po pamětihodnostech jižní části Langkawi. Řidič měl být zároveň i průvodce. No spíš to bylo provázení stylem: "Tak jsme tady v..."  A dost. Sem jsem vás dovezl a vy se starejte. Jako průvodce nám byl prostě k ničemu.

Protože nepíši cestopis, budete si vše, co vás v tomto směru zajímá, muset najít sami. Fotografie a pár popisků najdete v galerii.

Celkově jen dodám, že jsme na tom výletě byli asi na nejzajímavějších místech.

Samozřejmě Kuah a jeho turistické "pamětihodnosti", novodobě postavené - především s cílem vyplnit nedostatek zejména pravých historických pamětihodností. Mám na mysli jednak uměle vytvořený ostrov s mohutnou sochou orla, symbolem Langkawi (= v překladu hnědočerný orel).

Do této kategorie novodobých turistických "pastí" následovně patří i nedávno otevřená vyhlídková věž Maha Tower. Vstupné tam bylo tak nehorázné, že jsme to odmítli zaplatit a spokojili se s obejitím kolem dokola.

Jistý fastfood je všude stejný, byť se tváří, že se obohatil o místní nabídku. Mne zachraňoval v případě, že jsem nechtěl pálivé jídlo... ehm, rozumějte na naše poměry mírně pálivé. Ovšem, kam jinam v tom shonu na oběd, že?

Hinduistický chrám Sri Maha Mariamman Devasthanam měl zavřeno. Napadlo mne, že by náš řidič-průvodce mohl vědět, jaké jsou tam otvírací hodiny a nevláčet nás tam v jinou dobu. Mně stačilo si to najít na internetu a už jsem věděl, že nás tam veze zbytečně.

Nejdojemnější a nejtklivější byl panský dům (muzeum a skanzen), doklad místní legendy o Mahsuri. Dojemný příběh o vládcově manželce falešně obviněné z nevěry. Než ji popravili, ostrov proklela s tím, že sedm generací ostrov prosperovat nebude. Právě nyní prý tato kletba skončila a vše se začalo měnit k lepšímu.

Byl jsem rád, když tato dlouhá návštěva muzea a skanzenu v jednom skončila, protože návštěvu míst s ostatky nemám v oblibě.

Nejsvětlejší byla asi návštěva nového chrámového komplexu Wat Koh Wanararm. Ovšem, jakkoli byl krásně vytvořený... přeci jen mu chyběla patina. Založen byl thajským mnichem v r. 2014.

A na závěr cesty, jak jinak, došlo i na pár obchodních návštěv - v domě lidových řemesel z hedvábí a pak v místní tržnici (u domu s pozemkem, kde se kdysi pěstovala černá rýže). V domě řemesel jsem ovšem nekoupil ani nádhernou vyšívanou košili, jakkoli se mi líbila. Přeci jen neměli moji nadměrnou velikost. V tržnici jsem jako turista nezklamal a zakoupil dvě poměrně turisticky vkusná trička s místními motivy - pro bratra a pro synovce.

A na závěr slíbená galerie.

Výlet po pamětihodnostech

Čas ovšem plyne jako voda a tak nakonec nastane den odjezdu domů. Ovšem, i tentokrát se nám Osud bohapustě vysmál a prohlásil, že nám návrat osladí tak, že na to dlouho nezapomeneme. Zpáteční cesta byla šíleným završením celé šílené dovolené.

Všechna foto: autor

A dokončení bude 5. června 2023.