Kdo si myslí, že dovolená je od toho, aby si ji člověk užíval, je často vyveden z omylu. Mne z ideálů plánované cesty do Singapuru a posléze do Malajsie nemusel nikdo vyvádět. Už předem jsem tušil, že to bude záhul - a taky byl!
Ale, abych BYL spravedlivý. Věděl jsem, že já nejedu na dovolenou. Dělal jsem hlavně doprovod příteli, který zhruba po 5 letech a dvou odložených cestách, jel domů a za rodinou. A také... ale to se dozvíte v jednom z pokračování.
Když plánujete cestu předem
má to několik výhod:
- získáte levnější letenky
- dříve či později zjistíte, že i levné letenky jsou drahé
- pečlivě si zajistíte podle ubytovacího serveru bydlení - a pak se někdy divíte, co jste si to vybrali
- naplánujete setkání se známými, které jste nikdy neviděli a dosud jste si jen dopisovali
- vyčistíte byt od přebytečných drobností, které posléze prezentujete jako "dárky příbuzným"
No, a tak bych mohl pokračovat asi do nekonečna, ale to bychom nikam neodcestovali.
Náš cestovní plán byl následující:
Jenže, ono k tomu plánu málem stejně nedošlo. I když došlo ale jinak. Jak jinak.
Potíže začaly, ještě jsme ani neodletěli.
Tedy, ony to byly spíše drobnosti. Ale byla to tak trochu předzvěst toho, že tentokrát to v žádném případě nebude hladké cestování.
Úvodem chci tedy poděkovat nejmenované kanceláři - prodejci letenek, která má v názvu druh ptactva a kivi to není. Po celou naši cestu ochotně komunikovala. A dbala na to, abychom byli spokojeni a hlavně: abychom měli čím a jak cestovat.
Totiž, zhruba měsíc poté co jsme objednali a zaplatili letenky, nám od "Airlines" přišel email i SMS:
"Váš let č. XXXX z Istanbulu do Singapuru byl zrušen! Přesunuli jsme vás na stejný let, ale o den později."
No to byl malér!
Cožpak, změnit i let z Prahy do Istanbulu o 1 den by asi nebyl problém. Jenže to znamenalo, zkrátit náš pětidenní pobyt v Singapuru o 1 den.
Z hotelu totiž přišla informace, že posunout nelze - už měli všechno obsazeno. Jiný přijatelný hotel - místem i cenově - rovněž nebyl.
Poněkud zoufale jsem se obrátil na onoho prodejce. A "zlaté dívky i hoši"! Promptně nám zajistili jiný let, za stejné peníze. A ve vhodném termínu, takže jsme naopak získali asi 4 hodiny, o proti původnímu plánu.
To mělo v sobě jiné riziko. Na přestup jsme v Istanbulu měli jen 2,5 hodiny.
Zauvažoval jsem dopředu. Istanbulské mezinárodní letiště jsem už zažil. Cca pár týdnů po jeho otevření. Neuvěřitelná ratejna a šíleně dlouhá. Nevím, kolik, ale hádám, že kilometr to bude. A skoro určitě přistaneme přesně na opačném gate, než jsou přestupy na jiné lety.
Co teď?
Napadlo mne - bez skrupulí - využít, až skoro zneužít toho, že je přítel poloslepý /ZTP-P/. Letecké společnosti už o tom informuji sám automaticky. Protože to má svá pravidla:
- dotyčný invalida nesmí sedět v řadě u nouzového východu
- musí být individuálně letuškou /či "letušákem"/ poučen o bezpečnostních instrukcích
- nesmí sedět nikde jinde než u okénka
- PTÁTE-LI SE, PROČ - pak nikoli, aby měl zaručený hezký výhled. Nýbrž je to proto, aby osoba invalidní, se sníženou pohyblivostí, nepřekážela ostatním osobám v záchraně. A v rámci toho nám u jedné této cesty letuška naznačila, že taková osoba se proto evakuuje z letadla až jako poslední. Nemusím vám jistě zdůrazňovat, jak nás to potěšilo.
Proto mne nikterak netrápí svědomí, že jsem důsledně na všech letištích a přestupech vyžadoval asistenci. Ačkoliv jsem schopen to zvládnout sám.
Ulehčil jsem si tím několik věcí:
- přednostní check-in
- přednostní pasovou kontrolu, v Singapuru i se zvláštní trasou
- přednostní bezpečnostní kontrolu
- dostanete průvodce, který vás tím bezpečně provede - někdy se dostaví i s invalidním vozíkem - což bylo obzvláště pikantní na zpáteční cestě v Istanbulu, kdy se mladý zdravotník do vozíku snažil nacpat mne a nikoli přítele, který měl vždy slepeckou hůl
Jestli si myslíte, že to bylo vše, co nás před odletem potrefilo, tak se mýlíte.
Před jistými problémy nás zachránila moje důslednost. On totiž ani ten plán zpátečního letu nebyl ideální.
Cožpak to, že nám "Airlines" posunuly let ze Singapuru z 11 na 10 hodin, to byl detail, kterému jsem skoro nevěnoval pozornost.
Mnohem důležitější bylo, že mezi všemi zpátečními lety bylo minimálně 12 hodin pauza!
Trávili jste v tomto stavu někdy noc se dvěma kufry a poloslepou osobou na letišti?
Pochopitelně jsem raději volil hotelové ubytování. Pokud možno na letišti.
Existuje jakási nadnárodní síť hotelů, a zase nebudu jmenovat, která podobným šťastlivcům zajišťuje přenocování na letišti. Díky ní a příslušným obolusům, za které bychom získali normální letenky, jsme to zvládli.
No, v Singapuru jsme z toho zbaběle prchli. Důvod byl nasnadě. Totiž, museli jsme projít plným odbavením a ven. A onen hotel byl rovněž venku. Tak jsme pokoj o velikosti železničního kupé a ceně 4,000Kč zrušili a přesunuli se do levnějšího hotelu ve městě. - V Istanbulu jsme nejen zachovali hotel, protože byl ještě v transfer zóně (leč... později), ale i lobby bar v ceně dalších 25 USD za osobu. Celkem jsme za tu "legraci" pak zaplatili něco přes sedm tisíc. Jak říkám, není nad levné letenky.
No, a když nám známý ze Singapuru krátce před odletem prozradil, že hotel, který jsme si zarezervovali, je rovněž s oblibou využíván jako hodinový hotel, pochopil jsem, že jsme na cestu dokonale připraveni, a že můžeme vyrazit.
- - - - -
Všechna foto: autor
