Každá země má své tradice, pochopitelně mnohaleté. A nejlepší je se odpoutat zas jednou od politiky a povědět si o ruské tradici nejsladší - čokoládových bonbónech. Mají tu výhodu, že je koupíte i u nás.
Abych řekl pravdu, ani netuším, kdy jsem se po prvé setkal s ruskou čokoládou, čokoládovými bonbóny... Možná jsem prvně ochutnal nějakou malou čokoládu od studentů z Litvy. Studovali u nás v uvolněných 60. letech na matematicko-fyzikální fakultě UK. A odjeli na pár týdnů na hory. Ubytovali se ve školní chatě, hned vedle jedné z těch našich kde rodiče dělali správce. A protože jsem jako děcko býval velmi komunikativní, brzy byla ruka v rukávě...
Další sladké experimenty proběhly zřejmě v Praze, díky ruské prodejně Čajka. Opravdu netuším.
Zato si velmi dobře pamatuji všechny ty sladkosti, které jsem jedl nebo spíše byl jimi pohoštěn během studií v Moskvě. Přijít kamkoli na návštěvu, automaticky to znamenalo čaj a... čokoládové bonbóny. Zrovna tak, když člověk cestoval domů vlakem na prázdniny nebo naopak z prázdnin. Jezdili jsme v kupé druhé třídy, tedy ve třech osobách. A někdy se člověk skoro modlil, aby dostal slušné spolucestující. Většinou ano.. A někdy měl i kliku, že to byli jen muži a nikoli s ženskou účastí. Čekat potom na chodbě, až si milostivá uspořádá večerní toaletu před spaním, to bylo někdy nekonečné. Nicméně, vždy došlo na pohostinnost, čaj a … čokoládové bonbóny.
Velmi rychle jsem se metodou pokus-omyl naučil rozeznávat (a shánět) ty kvalitní. Párkrát jsem se spálil, to když jsem kousl do lákavě vypadajícího čokoládového bonbónu a bylo to nepoživatelné. Taky tyhle bonbóny nikdo moc nekupoval.
Rovněž si člověk musel dávat pozor na značku... V té doby byly jen dvě kvalitní "Rot Front" a "Krasnyj Oktyabr". Nevím, proč v době centralizace zrovna přežily továrny na čokoládové bonbóny, ale byly tady a jsou. I když dnes je to sjednoceno do jednoho holdingu.
Díky tomu je sjednocen i různý sortiment toho nejlepšího. A díky různým obchodům si ty bonbóny můžeme koupit i u nás. Nevyrábějí se jen ty čokoládové. Patří sem různé karamely, pišingry, cucavé bonbóny. Čokoládové ale jednoznačně vedou.
Mezi ty nejpopulárnější patří Alenka, Červená Karkulka, Kara-Kum, Mák, Medvěd Miška "kosolapij", Romaška, Veverka Bělka... To jsou ty nejžádanější. Mezi TOP pak patří různé truffel pyramidy. K čaji se ale zpravidla pijí ty podlouhlé, jednotlivě balené. Jde vesměs o různé nugáty. S oříšky, s griliášem, s tureckým medem, s mákem, nugátové krémy s různými dochucovadly... s oplatkou uvnitř asi jako naše miňonky, občas nějaké ty želatinové.
Není divu, že při příležitosti nadcházejících 170 let od založení továrny Krasnyi Oktyabr si dělá společnost reklamu, sponzoruje různé pořady a programy. Jako třeba ten nejpopulárnější i u nás známý kolotoč. Nečekejte ovšem suchopárnou nudu a la TV Nova apod. Ruská varianta pod názvem Pole čuděs - Pole zázraků - má řadu svých specifik, kde jde především o milé setkání lidí a teprve v druhé řadě o hádání písmenek.
V tomto dílu ale čokoláda a tradice výrobce hrají prim /v ruském originále/.
Pokud se vám už teď sbíhají chutě: není nic jednoduššího než vyhledat nejbližší prodejnu s názvem "Russkije / Ukrainskie produkty" apod.
Foto: autor
Porcelán - autor P. N. Gordeev, 1986-1988, Gzhel
P.S.: Omlouvám se, ale do slušné čokoládové diskuse pseudo politické výlevy nepatří. Takových je tady, bohužel, celá řada. Prostor jim v diskusi dávat nebudu. A vy ostatní - raději ochutnejte.
