Miroslav Faltus
- Počet článků 10
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 516x
Seznam rubrik
Miroslav Faltus
Tajnosti
TAJNOSTI (dle filmu Tajnosti od Alice Nellis) Spíš s cizím mužským, každý večer s manželem, na pravém boku, jsi jako schizofrenik ponořený do mindráků. Čím je to, čím? Hlava bolí, všechno škrtí, připadáš si stará, život je jako spirála, jednou tě to vcucne, podruhé vyplivne, člověk získá, ale zase ztratí. Zastavíš se a začneš brečet, a na parapetu holoubci tiše vrkají, tak to dopadá, když se tajnosti netají, a další ruka tě z kůže svleče. Na stolu zůstali jen drobky, sladká byla kůrka, a čtyři ruce na piáno hrají, tajnosti jsou to, co se tají, říct sama sobě pravdu, není chvilka lehká, sama se sobě hnusíš, otrávená jsi jako muchomůrka. Díváš se ven a venku prší, a tvůj muž tančí tango s jinou, a tobě na zadek jinej sahá a popíjíš laciný víno, když v koupelně holíš si nohy, připadáš si hladší, mladší. Koukáš se na starý fotky, zašlé a plné skvrn, máš nové auto, nový dům, muže, hezkou dceru, ale zraješ pro nevěru, protože ti jinej strká ruce pod kalhotky. S manželem mlčíte jako dvě ryby, hrajete svou pantomimu, hra se jmenuje libido, spojuje vás jen tenké pouto, ostatní už chybí. Najdete v sobě dostatek citu, dost síly vše znovu vzkřísit, sebrat to, co podařilo se vám vylít, vymotat se z toho ostnatého drátu? Chceš být sama a on sám, převaluješ se na posteli, nemůžeš spát, a tvůj muž, hladí tvou fotku, všechno na tebe dýchá ve starým bytě, co kroužek jednou spojil, nic už nerozdělí, pak otevřou se dveře, jste jako dva přátelé, co se dlouho neviděli, tajnosti zmizí, jsou jen klam......., tajnosti nech jen vidinám......
Miroslav Faltus
Goya
GOYA (na základě filmu Goyovi přízraky) Bolest, utrpení, děs a hrůza, kráčí s umrlčí hlavou lůza, inkvizitoři se falešné modle klaní, je slyšet nářek, řinčení řetězů, řinčení zbraní, na krví prosycené zemi, leží bezvládná těla v posmrtném šklebu...., mocní slaví vítězství, zradu..., a dav nasazuje si masky, jak se mu to hodí, ze zlodějů, bídáků a otrhanců se stávají lordi, a Svatá stolice křičí běda, běda........, své oběti si hledá, aby použila právo útrpné, a na hranicích pálila ve jménu Boha kacíře, opat i biskup si to rozdávají s trestankyněmi v negližé..., ústa už stejně nepromluví, neboť bez jazyka není řeči...., a kdo má v rukách moc, ten jen sám sobě věří. Hledej cit v líté zběři? Kam kráčí tvář lidská? Malíř nanáší na plátno barvu za barvou, v dálce problikává svíce černočernou tmou, zachycena je zkaženost ve výmluvném gestu, smrt si bere za nevěstu, a za károu na které umrlec leží, několik otrhánků běží a pějí píseň svobody....., a gilotina má plné ruce práce, revoluce...., revoluce...., revoluce..., za pravdu..., za pravdu..., kterou bídák ve zlatě váží, jen dál, čím dál více, zlatem nevyvážíš pahýl od příjice, ale hlad..., hlad chce stále jísti, nedá pokoje, a když není....kořisti, sežere zdroj nicoty, neřesti, stráví ji beze zbytku, neboť hladovost sama sebe, vždy pozře. Lotr bude křičet na lotra......... Lotře....! Kat se stane svým vlasním katem, vředy požerou svého strůjce, aby mohli křičet slova o vítězství a o svobodě, dějiny se opakují, jen se sřídají herci, a přibývají prosté kříže, beze jména, a malíř hluch stojí a jeho ruka štětcem na plátně dejiny píše......
Miroslav Faltus
Atlantida
ATLANTIDA MOŘE SE O ÚTESY TŘÍŠTÍ (ZVUK MOŘSKÉHO PŘÍBOJE), VZHŮRU SE VYPÍNÁ HORA Z KŘIŠŤÁLU, OSTROV V DUHOVÉ BUBLINĚ, VZNÁŠÍ SE PRO VĚKY PŘÍŠTÍ MAJÁK VE TMĚ STŘEŽÍ TAJEMSTVÍ, KÁMEN MUDRCŮ, JISKRU ŽIVOTA, DĚTSKÁ NEVINNOST OTEVŘE PROROCTVÍ, PROROCTVÍ UKRYTÉ V HLUBINÁCH, V HLUBINÁCH LIDSKÉHO VĚDOMÍ, SVĚDOMÍ, KTERÉ Z ČLOVĚKA DĚLÁ ČLOVĚKA, TA SVÍCE V TMÁCH, TO, CO JE DOLE, BUDE ZAS NAHOŘE, ČEKÁ SE JEN NA PRAVÝ ČAS, VYPLUJÍ OPĚT KORÁBY NA MOŘE, BUDE ZAS SLYŠET DĚTSKÝ HLAS, ZATÍM SE V ZAHRADÁCH MÍSTO MOTÝLŮ VZNÁŠEJÍ BAREVNÉ RYBIČKY A MEDÚZY, MÍSTO HVĚZD NA NEBI, POTKÁTE MOŘSKOU HVĚZDICI, DELFÍNI PROHÁNĚJÍ SE PLAVEBNÍMI KANÁLY, A U DOMŮ SI HRAJÍ MOŘŠTÍ KONÍCI, AŽ, BUDE PRAVÝ ČAS, VYNOŘÍ SE OSTROV BĚLOSKVOUCÍ, DEN BUDE UŽ JEN DNEM, NIC NEBUDE JIŽ V TEMNOTÁCH, ZAPĚJÍ RADOSTNĚ KE SLUNCI PTÁCI, ZMIZÍ Z MYSLI LIDSKÉ STRACH, VYNOŘÍ SE TO, CO UŽ DÁVNO BYLO, NEBOŤ SE NIC NEZTRATÍ, CO SE ZTRÁCÍ, VŠE JE BOŽÍ DÍLO, VŠE MÁ SVŮJ SMYSL, ŘÁD....., STAČÍ JEN NEBÝT SLEPÝ, ULOŽENO JE VŠE V SRDCI....., STAČÍ, JEN MÍTI RÁD.....
Miroslav Faltus
Lesní kouzlo
LESNÍ KOUZLO ACH...LÁSKO........, ŽIVOTE......., JAK VONÍŠ......, PO ŠEŘÍKU......, PO HEŘMÁNKU...., KDYŽ PONOŘENA VE SNĚNÍ......., V LOŽI Z KAPRADIN A MECHU....., POD KLENBOU MOHUTNÝCH A STALETÝCH DUBŮ..., NASLOUCHÁM PŘÍBĚHŮM SKŘÍTKŮ A ELFŮ..., CÍTÍM A JSEM...., VDECHUJI TU ANDĚLSKOU PŘÍTOMNOST, TU HUDBU......, KTERÁ PŘICHÁZÍ Z NEBESKÝCH SFÉR, JAKO ČISTÉ SVĚTLO.... SOUZNÍM S TICHEM A HLASEM LESA......., JSEM DECHEM A VÝDECHEM, TÉ HLOUBKY, KTERÁ NEZNÁ BŘEHU, JE NEOHRANIČENÁ, ALE PŘESTO JSOUCÍ, JE BYTOSTNÁ A MILUJÍCÍ......, JE DÁVAJÍCÍ....., BEZ ROZDÍLU......, VE VÁNKU VZNÁŠÍ SE PÍRKA VOLNOSTI PTÁKŮ, SVOBODNÉHO DUCHA, KTERÝ LÉTÁ DO ŘÍŠE FANTAZIE, JEŽ JE NAŠÍ SKUTEČNOSTÍ...... NIC, CO JE SKUTEČNÉ, NEUMÍRÁ, SMRT, JE JEN ZNOVUZROZENÍ DO SKUTEČNOSTI, DO PODSTATY, DO VNTŘNÍHO MÍRU, SNÍM A VÍM........
