Proč je na českých polích tak žluto?

Velká plocha české orné půdy v tuto dobu již řadu let tradičně zežloutne. Dobře je to patrné při cestování po dálnicích s dalekými výhledy a ještě více při letu letadlem. Široké české (dosud stále ještě zcelené) lány jsou pokryty žlutě kvetoucí řepkou olejnou. Dříve se tato plodina moc nepěstovala, ale v posledních letech a zvláště po našem vstupu do EU její pěstování rapidně roste. Důvod jejího masivního rozšíření je politický a tkví v evropské zemědělské politice.

Málokdo ví, že Česká republika je pátým největším producentem řepky olejné v celé EU27. Po Francii, Německu, Británii a Polsku, což jsou rozlohou orné půdy podstatně větší státy než Česká republika. Dalo by se tedy říci, že v řepce jsme evropskou mocností a vůbec tím nepřeháníme. Zkrátka čeští zemědělci řepku umí a využívají toho. Horší je to s jejím dalším domácím zpracováním, ale to už bychom se dostali k jinému tématu a možná až k vraždě Františka Mrázka a k osudu SETUZY.

Proč se čeští zemědělci svobodně rozhodují dělat stále více a více řepky? Je to tím, že to je plodina pro kterou jsou u nás ideální klimatické podmínky a také tím, že české zemědělské podniky mají na tuto plodinu potřebné technologie i know-how. Navíc je to plodina se zaručeným odbytem a poměrně dobrými výkupními cenami. Pěstitelé řepky zatím nikdy neprotestovali, jako někteří jiní zemědělci podnikající v jiných komoditách. Proč tomu tak je?

Je to jednoduché. Řepka není v EU nijak kvótována nebo jinak omezována, jako některé jiné zemědělské komodity. Nic tedy nebrání tomu, aby se tato plodina u nás rozšiřovala na rozdíl třeba od vinné révy nebo produkce mléka, které jsou kvótované. Do produkce řepky se tedy může pustit každý zemědělec. A co se týká odbytu, tak ten je zajištěn, protože EU zavedla politiku povinného přimíchávání biosložky do motorových paliv. V EU již není možné jezdit autem na čistý benzin nebo na čistou naftu. Obě tato paliva musí být povinně doplněna biosložkou a to je hlavní důvod, proč je po řepce tak vysoká poptávka a výkupní ceny jsou dobré. Pokud by tato politika neexistovala, tak by řepky na českých polích bylo rozhodně méně než nyní. kdy se pěstuje na více než 300 000 hektarech.

A tím se dostáváme k otázce biopaliv. Mají budoucnost nebo nikoliv? Zvyšují ceny potravin nebo nikoliv? Má smysl zvyšovat podíl biosložky v benzinu a v naftě a na jakou úroveň. A je to opravdu ekologičtější řešení? Odpovědět na tyto otázky seriozně je těžké, ale dopady na české zemědělství každopádně mají velké. Osobně jsem přesvědčen o tom, že by se biopaliva neměla ani zakazovat, ale ani přikazovat jako jediná alternativa. Nechť jsou na trhu jako jedna z variant a zákazník nechť si sám rozhodne o tom, na co bude jezdit.