Krize a protekcionismus

Kapitalismus vždy byl, je a bude i v budoucnosti charakterizován cyklickým vývojem. Již od 18. století tak ve státech, které uplatňovaly kapitalistické hospodaření, vidíme opakující se fáze růstu, stagnace a poklesu. Tuto charakteristiku kapitalismu lze odstranit jen za předpokladu, že zrušíme celý systém včetně soukromého vlastnictví a svobody.

Kapitalismus funguje a přinesl v lidských dějinách mimořádné úspěchy. Právě díky tomuto systému se poprvé v dějinách lidé vymanili z problému hladu a chudoby. Dokud je kapitalismus ve fázi růstu, tak má zpravidla slušnou společenskou podporu. Jakmile ale přejde do fáze stagnace nebo dokonce poklesu, nastává pravidelně "pláč a skřípění zubů". Právě toho jsme nyní svědky v celém západním světě.

V čem ale hospodářský pokles spočívá? Je to jednoduché. Některé firmy nenacházejí zákazníky pro své zboží a služby a hrozí jim platební neschopnost a úpadek. Jelikož se zpravidla jedná o velké firmy, tak společně s úpadkem hrozí propouštění a zánik pracovních míst. Co s tím může vláda udělat?

Vláda může dát krachující firmě příspěvek z veřejných peněz, což znamená, že vláda naruší hospodářskou soutěž. V praxi to nyní vypadá tak, že americká a francouzská vláda zachraňují své automobilky na úkor například Škody, která žádnou veřejnou pomoc nedostala.

Vláda může také zakázat dovoz určitého zboží nebo jej uměle zdražit prostřednictvím cel, aby se tzv. zachránili domácí producenti. Tato rovněž "populární" vládní akce znamená, že se zboží pro spotřebitele zdraží. To, které bude "zakázané" z trhu zmizí a jeho konkurenti využijí šance ke zvýšení svých cen. Takové řešení se nyní v EU uplatňuje například u banánů nebo u dětské obuvi.

Třetí možností je to, že vláda dá svým občanům peníze na nákup určitého zboží. Příkladem je nyní módní "šrotovné". Toto opatření v praxi znamená, že všichni plátci daní dotují několik tisíc svých zpravidla bohatších spoluobčanů při nákupu nového auta. Pokud to vláda navíc dělá z půjčených peněz, tak se prohlubuje zadluženost celého státu. V případě ČR je šrotovné zcela nesmyslné, protože většina nových aut na trhu pochází z ciziny. Čeští daňoví poplatníci tak budou dotovat cizí automobilky.

Všechna uvedená "opatření na boj s krizí" jsou ekonomickými nesmysly a cestou do pekel. Firmy se zkrátka musí přizpůsobit změněné poptávce zákazníků. To znamená, že musí především své zboží zlevnit, což se například u aut již děje. A ty, které to neustojí, musí z trhu odejít. Vlády musí v době krize snižovat obchodní bariéry a nikoliv naopak. Jen tak se z hospodářského poklesu dostaneme relativně rychle a bez zbytečných dluhů.