Autoři: přihlašte se o své peníze

Autorské právo je u nás zakotveno již poměrně dlouho. Je ale s podivem, jak málo jej autoři využívají. Přicházejí tak zbytečně o peníze. Sám jsem autor a již několik let jsem registrován se svými knižními díly u jednoho kolektivního správce. V poslední době provádím průzkum mezi svými známými - autory, zda tohoto svého práva rovněž využívají. S překvapením zjišťuji, že o tom téměř nikdo nic neví. A přitom jde o peníze.

Přiznám se, že sám jsem se k autorskému právu dostal před lety, kdy jsem v našem parlamentu stínově zpravodajoval právě tehdy projednávaný autorský zákon. To bylo důvodem, že jsem si tuto legislativu musel podrobně nastudovat. Pozitivním vedlejším efektem bylo to, že jsem se sám mohl ihned přihlásit ke kolektivní správě svých literárních a vědeckých děl. A od té doby dostávám každý rok od svého kolektivního správce peníze. Nejsou to žádné horentní sumy. Vychází mi to tak 10 Kč na stránku textu a rok. Ale i to je docela pěkné a navíc je to každý rok až do smrti autora a potom tyto peníze mohou ještě dostávat Vaši dědici po dobu 70 let.

Je to neuvěřitelné, ale o tomto právu nemá velká většina českých autorů vůbec žádné ponětí a především v oblasti literární a vědecké, kde jsem svůj namátkový průzkum dělal, toto své právo nevyužívá. Autoři tak zbytečně přichází o peníze, na které mají ze zákona právo, což je určitě škoda. Týká se to ale pravděpodobně mnoha českých autorů. Zkrátka, je čas s tím něco dělat a o peníze se přihlásit. Jak na to?

První krok je uvědomit si, kdo je vlastně vůbec autor. Tato otázka je poměrně složitá. Jeden přítel-autor, kterému jsem to vysvětloval, mi sdělil: "Ty v..., já myslel, že se to týká pouze Karla Čapka a podobných velikánů". A to je právě první omyl. Systém kolektivní správy autorských děl se týká všech autorů a jejich dědiců do 70 let po úmrtí autora bez ohledu na to, jaká je kvalita příslušného díla. Důležité je to, zda se jedná o dílo.

Co tedy autorským dílem určitě je? Kniha, divadelní hra, text písně, fotografie, výtvarné dílo, film a tak bychom mohli ještě dlouho pokračovat. Autoři takových děl se mohou hlásit k ochraně svých děl prostřednictvím specializovaných organizací, kteří jim peníze vyplácejí. Je to například OSA - Ochranný svaz autorský, který spravuje díla hudebníků a textařů, OOA-S neboli Ochranná organizace autorská - sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl, DILIA - Divadelní a literární agentura, která spravuje díla spisovatelů, dramatiků, vědců atd. Pokračovat bychom mohli přes INTERGRA až po OAS-Gestor. To ale není důležité. Každý autor nechť si svého kolektivního správce najde sám.

Potom už zbývá pouze se přihlásit. U DILIE, kde jsem přihlášen, jsou všechny formuláře na jejich webové stránce. Pokud máte ve svých dílech pořádek, tak jejich registrace zabere pár desítek minut. Potom už jen počkáte na své peníze z kolektivní správy. Dobrá zpráva je, že za svá díla dostanete zaplaceno tři roky zpětně. 

Teď už zbývá jen popřemýšlet, kde jste co publikovali a hurá na věc. Popřemýšlejte také o svých rodičích nebo třeba i již zemřelých příbuzných. Třeba byl Váš dědeček autorem 10 vědeckých knih. I v takovém případě máte nárok na peníze z autorské kolektivní správy. Špatná zpráva na závěr: na blogy se autorský zákon dle mých informací nevztahuje.