Auta a odbory

V poslední době to vypadá s některými automobilkami pěkně bledě. Téměř každý den se v novinách píše o tom, kdy zkrachuje General Motors nebo Chrysler v USA a jaký bude osud Opelu, Saabu a Vauxhallu v Evropě. Americká vláda se snaží své "domácí" automobilky zachránit dotacemi. Evropské vlády své automobilky podporují "šrotovným". Je to ale skutečná cesta k záchraně? Myslím si, že ne. Problém je jinde. Ve vysokých nákladech na práci, které způsobily americké a západoevropské odbory.

Když se píše o krizi v General Motors a v Chrysleru najdete ve všech článcích zmínky o odborové organizaci UAW - neboli Union of Auto Workers. Tyto odbory sdružují dělníky ze starých amerických automobilek a mají obrovský vliv na chod těchto firem. Moc UAW pochází z 50. a 60. let, kdy americká ekonomika prudce rostla a na světě nebyla v autech skoro žádná konkurence. Z té doby pochází vysoké mzdy autodělníků a vysoké penzijní a zdravotní příspěvky, které tyto firmy svým zaměstnancům hradily. Tento systém přežil až do dnešních dní a je tíživou koulí na noze GM a Chrysleru.

Problém nastal v 70. a 80. letech, kdy se podařilo rozjet masivní a kvalitní autoprodukci v Japonsku a v Koreji. Tyto automobilky začaly záhy pronikat i na americký trh a stavět tam svoje výrobní závody. V nových japonských a korejských automobilkách na americkém území ale již UAW svoje představy o mzdách a organizaci práce a penzijním a zdravotním pojištění nedokázala vnutit. V USA tak dnes mají vedle sebe dobře fungující cizí automobilky s mnohem nižšími náklady produkce a staré americké automobilky s vysokými náklady produkce. Jak to musí skončit, je jednoduché. Buď  odbory UAW přistoupí na standard běžný v cizích automobilkách nebo GM a Chrysler zkrachují.

Podobné je to v Evropě. Staré automobilky v západní Evropě mají rovněž vysoké náklady práce způsobené dlouhodobou činností místních odborů. V nové Evropě ale vyrostly během posledních 10 let továrny, které produkují stejné vozy a ve stejné kvalitě s mnohem nižšími mzdovými náklady. Logicky tak dochází k přesunu produkce tam, kde je produkce nejziskovější. Právě proto se u nás již vyrábí více než 1 milion aut a v Británii mnohem méně.

Pokud je na trhu menší poptávka, tak musí automobilky vyrábět méně. A kde omezí produkci nejdříve? Logicky tam, kde má nejvyšší náklady. Například Peugeot nebo Citroen proto omezuje produkci ve francouzských provozech a naopak zvyšuje produkci u nás v Kolíně. Prezident Sarkozy přitom skřípe zuby. Stejně tak Renault omezuje produkci doma a dováží z Rumunska Dacie. U Škodovky je to podobné.

Je dobře, že české odbory jsou relativně rozumné a netlačí příliš na "mzdovou pilu". Pokud by tak dlouhodobě činily, tak by dnes byly české automobilky bez práce. Americké a západoevropské odbory se budou muset přizpůsobit nebo jejich zaměstnanci v konkurenci nepřežijí.