psychiatrická nemocnice Kroměříž

Humor je nejdůstojnějším projevem smutku

znám jedno místo
okolo plot
a taky mřížový
tak trochu skvot
tady je jisto
ticho a mráz
nebezpečně pomalu
uhání čas

znám jej již dlouho
déle než vím
zvykla jsem si
už neprosím
nosím bílé roucho
jak anděl páně
občas lítávám
avšak marně

znám taky zahradu
a ptáky v ní
tak křehké, nádherné
až člověk sní
a má v nich náhradu
symfonie
tak zvučné
při které si člověk svědomí myje

znám tváře bez jmen
i jejich trápení
při kterých pláču
slzy jsou znamení
není to pouhý sen!
umírají, víš
zevnitř
copak se ani trochu nedivíš?