Neodvratný cíl

Poprvé lituji, že jsem si založila blog. Vůbec, ale vůbec se mi sem nechce psát. Proto přidávám jen pár fotek ze Svinovského nádraží v Ově, kde při jedné speciální písničce jde sledovat celý svět s brýlemi se žlutými skly.. Jsou kouzelné, ta píseň je kouzelná, okamžik, kdy se zastavil čas je nedocenitelný.  

 
Pozoruju svět, jako bych se dnes narodila a měla strach, že také zemřu. Chci všechno vidět, stihnout, zkusit, a kolem mě proletěl vlak. Cuklo to se mnou. Svět je tak zvláštní. Lidé jsou zvláštní. Jsou schopní odejít tak rychle, tak strašně, tak nemilosrdně. Bolí to? Snad jen vteřinu. 
Já zůstanu u kolejí dál, jen s hudbou, bez dechu píšící o nich jen báseň a fotící jejich nesmrtelnost.

 http://fakinbasnik.blogspot.cz/