Víte, která je nejcennější česká kniha?

Letos je jí 935 let a historikové ji řadí mezi nejvzácnější iluminované rukopisy druhé poloviny 11. století v Evropě. Jde o Vyšehradský kodex, který dostal kníže Vratislav II., když byl korunován na prvního českého krále.

Korunovace sice proběhla 15. června 1085 v biskupském kostele na Pražském hradě, ale tento přemyslovský panovník sídlil na Vyšehradě. Do jeho sbírek latinsky psaný evangelistář zařadil a podle toho získala vzácná kniha o rozměrech 415 × 340 mm své jméno.

Badatelé se shodují, že mimořádně ikonograficky bohaté dílo vytvořil jeden písař. Avšak kde byl kodex napsán a kdo byl jeho dárcem, se přesně neví. Někteří odborníci uvažují o bavorské písařské škole - skriptoriu Emmerames. Podle posledních výzkumů totiž rukopis vznikal od 70. let 11. století v Bavorsku, neboť nese znaky řezenské výtvarné tradice. Dárcem tedy mohl být některý z domácích benediktinských klášterů, které s bavorskými klášterními školami udržovaly styky. Možná opatství v Ostrově či v Břevnově, která král po korunovaci bohatě odměnil.

„Kniha výňatků z evangelií obsahuje 108 bohatě ilustrovaných pergamenových listů zhotovených z telecích kůží. Na 26 stranách jsou vyobrazeni evangelisté, výjevy ze Starého zákona, Kristův rod a další příběhy z Ježíšova života. A najdeme tam i iniciálu se svatým Václavem, českým patronem,“ popisuje naši nejcennější knihu Irena Maňáková, ředitelka odboru komunikace Národní knihovny v Praze, kde se rukopis pod signaturou XIV A 13 nachází. Byla to však dlouhá cesta, než sem korunovační evangelistář doputoval.

Po roce 1228, kdy proběhla v Praze královská korunovace Václava I., již druhého dědičného českého krále, byl Kodex přenesen z Vyšehradu do metropolitní knihovny sv. Víta. Na vnitřní straně jeho zadních desek po tom zůstala památka – poznámka písaře ze 13. století: De Wisegrad. Další zápis jmenuje malíře Daniela z Květné a letopočet 1613. Muž, který se tehdy podílel na opravách a doplnění výzdoby svatováclavské kaple katedrály sv. Víta, nejspíš renovoval i některé obrazy Vyšehradského kodexu. Krátce na to – asi v roce 1619 – vzácný středověký rukopis před kalvíny ukryla ve své knihovně rodina Dlouhoveských. V roce 1728 se vrátil do Prahy do Arcibiskupského semináře. Teprve od 2. poloviny 18.století je Kodex uložen v pražském Klementinu, pouze během druhé světové války ho schovávali vlastenci na Karlštejně.

Poprvé se představil veřejnosti koncem 50. let minulého století v Paříži. V Klementinu ho mohli návštěvníci obdivovat až v listopadu 1969 v rámci expozice Z dějin české literatury. Zatím naposledy byl vystavován v Zrcadlové síni Klementina na počátku roku 2015. Pro návštěvníky Klementina slouží faksimile Kodexu z roku 2012.